YouTube kanál kliniky

Prováděné výkony (videa)

Perkutánní koronární intervence kmene levé věnčité tepny
Implantace levokomorové elektrody
Katetrizační uzávěr vícečetného defektu septa síní
Katetrizační uzávěr defektu septa síní
Katetrizační ablace AV nodální reentry tachykardie (AVNRT)
Neselektivní katetrizační ablace AV junkce
Katetrizační izolace plicních žil kryobalonem
Implantace ICD krok za krokem
Karotický stenting
Katetrizační ablace komorové ektopie
Implantace biventrikulárního kardiostimulátoru krok za krokem
Katetrizační implantace aortální bioprotézy u rizikového pacienta s poruchou systolické funkce LK
Alkoholová septální ablace
Katetrizační ošetření uzávěru stehenní tepny
Katetrizační implantace aortální bioprotézy u 86-ti leté pacientky
Elektrická kardioverze
Covid - 19 pneumonie - péče o hospitalizované pacienty

Vedení a personál

Přednosta:

prof. MUDr. Ošťádal Petr, Ph.D., FESC
tel.: 2 2443 4901
e-mail: petr.ostadal@fnmotol.cz

Primář:                  

MUDr. Vejvoda Jiří, MHA
tel.: 2 2443 4952
e-mail: jiri.vejvoda@fnmotol.cz 

Vrchní sestra:   

Mgr. Kovalčíková Jana
tel.: 2 2443 4905
e-mail: jana.kovalcikova@fnmotol.cz 

Vedoucí lékaři

MUDr. Alan David - Koronární jednotka
tel.: 2 2443 4952
e-mail: david.alan@fnmotol.cz 

Doc. MUDr. Honěk Jakub, Ph.D. - Arytmologie
tel.: 22 44 34 964
e-mail: jakub.honek@fnmotol.cz

MUDr. Tesař David, CSc.  - Katetrizační sály
tel.: 2 2443 4961
e-mail: david.tesar@fnmotol.cz

Doc. MUDr. Teplá Riedlbauchová Lucie, PhD. - Ambulance
tel.: 2 2443 4964, 4914
e-mail: lucie.riedlbauchova@fnmotol.cz

MUDr. Horváth Martin, Ph.D. - Echokardiografická laboratoř
tel.: 224 434 973
e-mail: martin.horvath2@fnmotol.cz

MUDr. Adlová Radka, MUDr. Homolová Ingrid -  1. lůžková stanice
tel.: 2 2443 4953
e-mail: radka.adlova@fnmotol.cz, ingrid.homolova@fnmotol.cz

MUDr. Bonaventura Jiří, Ph.D., MUDr. Tomis Jan  - 2. lůžková stanice
tel.: 2 2443 4955
e-mail: jiri.bonaventura@fnmotol.cz, jan.tomis@fnmotol.cz

MUDr. Zimolová Petra  -  Angiologie
tel.: 2 2443 4969
e-mail: petra.zimolova@fnmotol.cz

Lékaři

MUDr. Adlová Radka
MUDr. Alan David
MUDr. Bonaventura Jiří, Ph.D.
MUDr. Borovanová Kristýna
MUDr. Butta Tadeáš
MUDr. Čadová Pavla
MUDr. Davydiuk Maxim
MUDr. Davydiuk Natalia
MUDr. Durdil Václav
MUDr. Durdilová Denisa
MUDr. Frank Antonová Petra
MUDr. Fiedler Jiří
MUDr. Fulínová Klára
MUDr. Gašpárková Veronika
doc. MUDr. Hájek Petr, Ph.D.
MUDr. Hladká Katarína
MUDr. Hnát Tomáš
MUDr. Hnátek Tomáš, Ph.D.
MUDr. Hnátová Hana
MUDr. Homolová Ingrid
doc. MUDr. Honěk Jakub, Ph.D.
MUDr. Horváth Martin, Ph.D.
MUDr. Chabová Barbora
MUDr. Choi-Širůčková Jana
MUDr. Jenšovský Michael
MUDr. Kala Petr, Ph.D.
MUDr. Kmoníček Petr
MUDr. Línková Hana, Ph.D.
Lytovchenko Kateryna - lékař
MUDr. Macháček Šimon
MUDr. Matula Jan
MUDr. Oravec Milan
prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D.
MUDr. Phamová Thi My Hanh
MUDr. Polaková Eva
doc. MUDr. Rubáčková Popelová Jana, CSc.
MUDr. Prokopcová Adéla
MUDr. Puchnerová Veronika
doc. MUDr. Teplá Riedlbauchová Lucie, Ph.D.
MUDr. Řeháček Jan
MUDr. Řiháková Barbora
MUDr. Štěchovský Cyril, Ph.D.
MUDr. Šváb Přemysl
MUDr. Tekulová Zuzana
MUDr. Tesař David, CSc.
MUDr. Tomis Jan
MUDr. Topalo Robert
MUDr. Varon Izová Luna Kateřina
MUDr. Vejvoda Jiří, MHA
MUDr. Vondráková Dagmar, Ph.D.
MUDr. Zimolová Petra

Vedoucí lékař ambulancí:

Doc. MUDr. Teplá Riedlbauchová Lucie , Ph.D.
tel.: 2 2443 4914, 4941
e-mail: lucie.riedlbauchova@fnmotol.cz

Ordinační hodiny: 7:00 - 15:00 hod

Všeobecná ambulance

Na všeobecné kardiologické ambulanci jsou prováděna odborná ambulantní vyšetření u nemocných s podezřením na akutní projevy srdečního onemocnění. Provoz ambulance je nepřetržitý, k vyšetření se není třeba objednávat.

Kardiologická poradna 

Kardiologická poradna slouží ke sledování pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, které vyžadují pravidelné kontroly.

Arytmologická ambulance

Arytmologická ambulance slouží k vyšetření a následnému sledování pacientů s poruchami srdečního rytmu. Součástí je též kardiostimulační ambulance, ve které jsou pravidelně sledování pacienti po implantaci trvalého kardiostimulátoru. Ročně provede arytmologická skupina přes 4500 kontrol.

Ambulance srdečního selhání

Ambulance je specializována na diagnostiku a léčbu srdečního selhání, diferenciální diagnostikou příčin srdečního selhání včetně endomyokardiální biopsie (ve spolupráci s invazivními kardiology), nastavením optimální medikamentózní léčby, indikací a zajištěním resynchronizační léčby srdečního selhání (implantace biventrikulárního kardiostimulátoru) ve spolupráci s arytmologickou skupinou.

Ambulance hypertrofické kardiomyopatie

Ambulance hypertrofické kardiomyopatie je specializována na diagnostiku, sledování a léčbou pacientů s tímto onemocněním, včetně  alkoholové ablace interventrikulárního septa. Soubor sledovaných pacientů s tímto vzácným onemocněním je největší v České Republice.

Ambulance vrozených srdečních vad v dospělosti

Ambulance zaměřená na diagnostikou, léčbu a sledování dospělých pacientů s vrozenými srdečními vadami a po operacích vrozených vad v dětství, úzce spolupracuje s Dětským kardiocentrem FNM.

Ambulance chlopenních vad

Ambulance chlopenních vad je zaměřena na komplexní diagnostikou, dispenzarizací a léčbou pacientů s chlopenními vadami a onemocněním aorty, indikací a zajištěním chirurgického řešení chlopenních vad na Kardiochirurgickém oddělení Kardiovaskulárního centra FNM

Angiologická ambulance

Ambulance vyhledává, dispenzarizuje, vyšetřuje a léčí pacienty s dg.

• onemocnění  extrakraniálních tepen mozku
• onemocnění pánevních a periferních tepen (akutní i chronická)
• onemocnění břišní aorty (tepenné výdutě, stenosy)
• onemocnění pánevních i periferních žil (akutní i chronická)

Ambulance

vedoucí lékař ambulancí:    Doc. MUDr. Teplá Riedlbauchová Lucie, PhD. 
tel.: 2 2443 4914, 4941
e-mail: lucie.riedlbauchova@fnmotol.cz

Staniční sestra: Pekařová Marie 

Akutní ambulance - ambulance č. 2

Kardiologická poradna, Echo - ambulance č. 9

Kardiologická poradna, Echo - ambulance č. 6

Kardiologická poradna, Echo - ambulance č. 7

Kardiologická poradna, Holter EKG, Spirometrie - ambulance č. 8

Kardiologická poradna - ambulance č. 5

Angiologická poradna - ambulance č. 4

Angiologická poradna - ambulance č. 1

Arytmologická ambulance - ambulance č. 10 

Kardiostimulační poradna - ambulance č. 11 

Lůžková kapacita kliniky činí 60 lůžek na dvou standardních stanicích a 12 akutních lůžek koronární jednotky.
Pokoje na standardních odděleních jsou třílůžkové, součástí každého pokoje je sociální zařízení včetně WC a sprchy. Vybavení pokojů, vyšetřoven a společných prostor je na vysoké úrovni a splňuje moderní nároky péče o nemocné. Součástí lůžkových stanic jsou i jednolůžkové či dvoulůžkové nadstandardní pokoje, které jsou navíc vybaveny vlastním telefonem a TV. Lůžka na jednolůžkových pokojích jsou automaticky polohovatelná. Část lůžek je vybavena telemetrickou monitorací EKG.
Akutní lůžka na koronární jednotce jsou kompletně vybavena pro kvalitní intenzivní péči, resuscitaci, umělou plicní ventilaci, hemodynamické monitorování a dočasnou endovazální kardiostimulaci.

Péči na každém standardním oddělení zajišťuje tým 4-6 lékařů a 10 sester, na koronární jednotce pracuje tým 2-3 lékařů a 22 sester.

Přijďte podpořit náš tým na kardiologii

Tým vedoucích pracovníků NZO Kardiologické kliniky

Nabízíme Ti

Zajímavou práci na jednom z nejlepších pracovišť v ČR:

1. lůžková stanice – standardní oddělení – 30 lůžek
2. lůžková stanice – standardní oddělení – 30 lůžek

Koronární jednotka – JIP – 12 lůžek

Ambulantní trakt – 9 odborných poraden s recepcí

Katetrizační a arytmologické sály

Mladý a příjemný kolektiv

Výhody ve formě bonusů od FN Motol www.fnmotol.cz

Volná místa - Lékaři

Volná místa - NZO

Sanitář pro Kardiologickou kliniku

Všeobecná sestra / praktická sestra / záchranář na Kardiologickou kl.

Jsme moderní pracoviště poskytující komplexní péči o pacienty s onemocněními srdce a cév. Rozsahem poskytované péče a počtem výkonů patříme mezi největší centra v České republice a máme statut komplexního kardiovaskulárního centra.
Na našem pracovišti jsou do praxe zaváděny nejnovější vyšetřovací a léčebné postupy. V oblasti intervenční kardiologie jsou to zejména katetrizační implantace aortální chlopenní bioprotézy, intervence na věnčitých tepnách za použití lékových stentů, intervence na karotických tepnách, katetrizační uzávěry otvorů v mezisíňové přepážce, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, katetrizační uzávěr ouška levé síně, virtuální histologie či optická koherenční tomografie věnčitých tepen. V oblasti léčby poruch srdečního rytmu je to dále kompletní spektrum katetrizačních i implantačních výkonů, zejména katetrizační izolace plicních žil, katetrizační léčba komplexních supraventrikulárních i komorových arytmií, srdeční resynchronizační léčba a implantace implantabilního kardioverteru defibrilátoru. V neinvazivní diagnostice srdečních onemocnění jsou zaváděny nové techniky jako trojrozměrné echokardiografické vyšetření či zobrazení srdce pomocí nukleární magnetické rezonance a multidetektorového výpočetního tomografu. 

Na našem pracovišti jsou do praxe zaváděny nejnovější vyšetřovací a léčebné postupy - v poslední době jsou to zejména intervence na věnčitých tepnách za použití lékových stentů, intervence na karotických tepnách, katetrizační uzávěry otvorů v mezisíňové přepážce, alkoholová septální ablace u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, virtuální histologie věnčitých tepen, srdeční resynchronizační léčba pomocí implantovaného kardiostimulátoru či zavádění nových technik do neinvazivní diagnostiky srdečních onemocnění, jako jsou trojrozměrné echokardiografické vyšetření či zobrazení srdce pomocí nukleární magnetické rezonance a multidetektorového výpočetního tomografu. 

Naše pracoviště je vybaveno nejmodernějšími technologiemi užívanými v diagnostice a léčbě onemocnění srdce. Mezi nadstandardní vybavení patří například intravaskulární ultrazvuk s možností virtuální histologie a moderní echokardiografické přístroje umožňující celou škálu zobrazení včetně trojrozměrného zobrazení srdce. Ve spolupráci s Klinikou zobrazovacích metod intenzivně využíváme v současné době nejmodernější přístroj pro výpočetní tomografii v České Republice, který umožňuje velice přesné zobrazení srdce a přilehlých tkání. 

Vyšetření a výkony

• Bicyklová ergometrie
• Echokardiografie
• 24 hodinové monitorování EKG
• Ambulantní 24hodinové monitorování krevního tlaku
• Implantace kardiostimulátoru
• Test pasivní vertikalizací na nakloněné rovině
• Elektrofyziologické vyšetření
• Srdeční katetrizace

Cílem tohoto vyšetření je diagnostika onemocnění věnčitých tepen (ICHS) na základě EKG změn a typických klinických obtíží vznikajících při fyzické zátěži. Snížení výkonnosti srdečního svalu vede k abnormální srdeční frekvenci , poruchám srdečního rytmu, EKG známkám nedostatečného prokrvení srdečního svalu.
Při vyšetření se hodnotí srdeční odpověď při zvýšených nárocích na dodávku kyslíku.
Provádí se buď na bicyklovém ergometru (nebo zátěž na běhátku, rumpálu,..).
Při vyšetření se zvyšuje postupně zátěž , což vede ke zvýšení srdeční námahy.
Během vyšetření se průběžně monitoruje EKG, srdeční frekvence a krevní tlak.
Vyšetření se provádí jako pomocná metoda v diagnostice příčiny bolestí na hrudi, jejichž příčinou může být omezení průtoku krve v tepnách zásobujících svalovinu srdce (tzv. ischémie myokardu). Ta může být vyvolaná přítomností významných zúžení věnčitých tepen.

Indikace k vyšetření:

• Diagnostika tzv. ischemické choroby srdeční (ICHS)¨
• Zjištění účinnosti předepsaných léků.
• Diagnostika nepravidelnosti srdečního rytmu, které se mohou objevit při zátěži.
• Návrh rehabilitace pro pacienty po infarktu myokardu, pro pacienty léčící se s chronickým srdečním selháváním.

Postup vyšetření

Zátěžový test se provádí v kardiologické vyšetřovně.
Během vyšetření je přítomen lékař.
Před začátkem vlastního vyšetření se pacientovi na hrudník připevní a zajistí elektrody.
Před vyšetřením se natočí klidový elektrokardiogram.
Vyšetření je zahájeno tak, že pacient začne zvolna šlapat na vyšetřovacím kole.
Po několika minutách se v periodických intervalech začne se zvyšováním zátěže (odpor, vůči kterému pacient šlape).
Se zvyšující se intenzitou zátěže se současně začínají zvyšovat nároky srdce na kyslík.
Během vyšetření se v pravidelných intervalech měří krevní tlak (měřící manžeta je umístěna na paži), kontinuálně se monitoruje EKG křivka.
Pacient je vybídnut, aby hlásil jakékoliv příznaky, které se mohou v průběhu vyšetření objevit (bolest na hrudi, dušnost, točení hlavy, pocit na omdlení…).
V případě bolesti na hrudi, dušnosti, celkového vyčerpání… se vyšetření ukončí.
Délka vyšetření je obvykle přibližně 15 min.
Po skončení testu lékař vyhodnotí průběh vyšetření.

Příprava k vyšetření

Doporučuje se alespoň 3 hodiny před vyšetřením nejíst a nepít ve větším množství, nekouřit.
Alespoň 12 hodin před vyšetřením nevykonávat neobvyklou fyzickou námahu.
Vzít si pohodlnou sportovní obuv.
Vysadit nitráty (Cardiket, Isomer, Iso-Mack, Mycor, Nitro-Mack, Mono Mack, Olicard, Sorbimon, Corvaton, Molsihexal…) 24 hodin před vyšetřením u nemocných s lehkou formou anginy pectoris (diagnostické testy) – tyto léky tlumí klinickou reakci na zátěž, mohou zvyšovat toleranci zátěže.
Vysadit beta-blokátory (např. Vasocardin, Betaloc, Egiloc, Tenormin, Concor, Lokren, Sectral…) 2-3 dny před vyšetřením (v případě diagnostického testu), s event. náhradou lékem z jiné skupiny antihypertenzní medikace pro dobrou kompenzaci TK před vyšetřením.

Výsledky

Zátěžový test umožňuje vyhodnotit funkci srdce při reakci na tělesnou zátěž, kdy dochází ke stoupajícím nárokům na kyslík.
Zátěžový test může vést k záchytu EKG známek nedostatečného prokrvení srdečního svalu, abnormalit srdečního rytmu vznikajících jen při fyzické námaze.
V případě pozitivity testu – výskyt typických bolestí na hrudi (svíravá bolest na hrudi vyvolaná zátěží a ustupující po přerušení zátěže či po podání nitroglycerinu) nebo vznik specifických změn na EKG křivce - je vysoká pravděpodobnost přítomnosti ischemické choroby srdeční a lékař Vám může doporučit provedení jiného zátěžového vyšetření, event. angiografického vyšetření srdce. Při rozhodování o dalším diagnostickém a léčebném postupu se bere v úvahu přítomnost rizikových faktorů, věk, pohlaví, charakter bolesti, rodinná, osobní anamnéza.

Rizika a komplikace vyšetření

Mezi nejzávažnější srdeční komplikace patří vznik akutního infarktu myokardu (0,05%) nebo maligní arytmie, které jsou okamžitě rozpoznány a náležitě ošetřeny.
Riziko je vyšší u nemocných s prokázanou ischemickou chorobou srdeční, zvláště v časné fázi infarktu myokardu.
Riziko náhlé smrti je cca 0,01%
Další komplikace nesrdeční – svalové či kloubní postižení, neurologické příznaky, závratě, slabost, přetrvávající únava apod.

Echokardiografické vyšetření je jedno z klíčových vyšetření v kardiologii. Přináší cenné informace o poruchách stažlivosti srdečního svalu, poruchách funkce srdečních chlopní a přítomnosti dalších srdečních vad. Principem vyšetření je zobrazení srdce pomocí ultrazvukových vln. Vyšetření se většinou provádí „přes hrudník“ (transthorakálně) a není pro nemocného nijak zatěžující. Ultrazvukovou sondou přiloženou na hrudník se přes tenkou vrstvu vodivého gelu (který umožňuje lepší zobrazení) vyšetří srdce a zhodnotí jeho funkce, velikost, stav chlopní atd.
Přibližně 10 % pacientů není „přes hrudník“ dostatečně kvalitně vyšetřitelných. Vyšetřením přes hrudník také nelze s určitostí vyloučit postižení chlopní zánětem nebo přítomnost krevních sraženin v srdečních dutinách. V těchto případech je nutné provést vyšetření jícnovou echokardiografií (transezofageálně).

Transezofageální echokardiografie

Metoda využívá těsného sousedství jícnu a srdce. Při vyšetření se zavádí do jícnu ohebná sonda tloušťky malíku, na jejímž konci je ultrazvukový měnič.
Před vyšetřením informujte zdravotnický personál o alergiích, onemocnění dutiny ústní, hltanu nebo jícnu. Před vyšetřením je nutné šestihodinové lačnění a to absolutní. Nepovolujeme ani užití ranních léků, které se odkládá až na dobu jedné hodiny po vyšetření. Před vyšetřením si vyjměte zubní protézu nebo snímatelné náhrady, pokud je máte.Zdravotní setra Vám zavede kanylu do periferní žíly. V případě špatné snášenlivosti vyšetření nebo potížích při zavádění sondy do jícnu Vám do kanyly podáme léky na uklidnění . V případě potřeby Vám bude nitrožilně podána kontrastní látka ke zlepšení diagnostické výtěžnosti vyšetření.Před vlastním zavedením sondy Vám sestra vystříká krk a horní část hltanu sprejem se znecitlivující látkou (Xylokainem nebo Lidokainem), jste-li alergický(á), je vyšetření provedeno bez znecitlivění.Vyšetření je nepříjemné, ale nebolestivé a nemocní ho zpravidla snášejí dobře.
Sonda se do krku zavádí vsedě nebo vleže na levém boku. Budete vyzván(a), abyste dýchal(a) pravidelně nosem a snažil(a) se sondu polknout. Po průniku sondy do jícnu se Vám uleví, může však přetrvávat mírný pocit na zvracení a občasné dávení. Vlastní vyšetření pak lékař provádí po nezbytně dlouhou dobu za stálé monitorace EKG.
Vzhledem k místnímu znecitlivění nesmíte ještě hodinu po vyšetření jíst ani pít. Vystavoval(a) byste se riziku vdechnutí. Pokud Vám byla podána injekce na uklidnění, nesmíte 24 hodin po vyšetření řídit motorová vozidla a vykonávat činnost vyžadující zvýšenou pozornost.

Zátěžová echokardiografie

Časná diagnóza ischemické choroby srdeční (ICHS) ještě před jejími závažnými projevy, které představují náhlá smrt, infarkt myokardu a srdeční selhání, je hlavním cílem diagnostické zátěžové echokardiografie. Klidové vyšetření často neposkytne dostatečné informace, a proto je diagnóza ICHS založena na zjištění známek ischemie (poruchy prokrvení) myokardu během zátěže. Tzv. zátěžová echokardiografie představuje spojení echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce) s různými formami zátěže: nejčastěji se používá farmakologická zátěž (lék dobutamin se podává nitrožilně v kontinuální infúzi v odstupňovaných dávkách) nebo dynamická zátěž na ergometru. U nemocných, kteří mají významně zúženou některou věnčitou tepnu, lze při této zátěži echokardiografickou metodou odhalit poruchy hybnosti srdečních stěn.

Kontrastní echokardiografie

Kontrastní echokardiografie je ultrazvuková diagnostická metoda, která využívá k zobrazení srdečních struktur echo-kontrastní látky. Metoda slouží zejm. k diagnotice nejrůzněších vrozených srdečních vad, např. defektu síňové přepážky. Nejmodernější ultrazvukové techniky rovněž umožňují přímé zobrazení prokrvení (neboli perfuze) srdečního sval viz obrázek: šipka ukazuje defekt perfuze myokardu v oblasti srdečního hrotu).

Principem tohoto vyšetření je kontinuální záznam elektrokardiogramu (EKG) po dobu 24 (méně často i 48) hodin. Lékař toto vyšetření doporučí v případě, kdy existuje podezření na poruchu srdečního rytmu.
Vyšetření spočívá v nalepení elektrod na kůži hrudníku a připojení těchto elektrod k vlastní monitorovací jednotce s hmotnosti cca 200g, která je zavěšena okolo krku. Přístroj je nasazen ráno (nejčastěji v 8:00 hod.) a sejmut ráno následující den. V mezidobí dochází k záznamu elektrokardiogramu a jeho ukládání do paměti přístroje, po tuto dobu můžete vykonávat běžnou denní činnost bez omezení, pokud vám lékař neurčí jinak, je však nutné dbát na to, aby se elektrody od hrudníku neodlepily (např. potem). Vyšetření probíhá ambulantně a není tedy nutná hospitalizace. Zároveň budete požádáni o zapisování vaší fyzické námahy a event. obtíží na přiložený arch papíru spolu s aktuálním časem tak, aby mohl tyto informace lékař porovnat s elektrokardiografickým záznamem.

Cílem tohoto vyšetření je kontinuální 24 hodinová monitorace hodnot TK (krevního tlaku). Vyšetření je zahájeno obvykle v ranních hodinách nasazením digitálního tonometru s manžetou, která se poté v pravidelných intervalech – přes den po 1 hodině, přes noc po 2 hodinách nafukuje a automaticky měří TK. Vyšetření je zcela bez komplikací, jediným omezením je určité nepohodlí z důvodu nasazeného přístroje. Na základě získaných informací můžeme po vyhodnocení efektivně upravovat terapii u pacientů léčených s vysokým TK, případně můžeme takto diagnostikovat pacienty nové, nezachycené při nárazovém měření TK v klidu v ordinaci lékaře

Jedná se o vyšetření, které lékař doporučí při vyšetřování příčiny krátkodobého bezvědomí. V průběhu vlastního vyšetření je vyšetřovaný položen na sklopné lehátko, které je v průběhu vyšetření postupně sklápěno spolu s vyšetřovaným do svislé polohy. Po dobu vyšetření je monitorován tlak krve a elektrokardiogram vyšetřovaného. V průběhu vyšetření může dojít k významnému poklesu tlaku krve nebo srdeční frekvence, které se může projevovat pocitem na omdlení, nebo krátkým bezvědomím – test je poté hodnocen jako pozitivní a nemocnému je doporučena cílená léčba. Celková doba vyšetření je cca 60 minut, vyšetření je minimálně zatěžující a nemá prakticky žádné komplikace, vyšetřovaný je po celou dobu pod kontrolou zdravotního personálu.

Elektrofyziologické vyšetření je invazivní katetrizační metoda, zahrnující záznam nitrosrdečních elektrických signálů a/nebo programovanou elektrickou stimulaci srdce.

Popis

Cílem tohoto vyšetření je objasnění charakteru poruchy srdečního rytmu nebo nalezení okrsku srdeční svaloviny (tzv. arytmogenního ložiska) v pravé síni či pravé srdeční komoře, který může být zdrojem Vašich obtíží. Na základě výsledků vyšetření pak rozhodneme o vhodnosti další terapie - buď medikamentózní terapie, o zavedení trvalého kardiostimulátoru nebo radiofrekvenční katetrové ablace.
Vyšetření se provádí na kardiostimulačním sálku. Před vyšetřením nebudete 6 hodin jíst, pít. kouřit. Pokud máte zubní protézu, vyjmete si ji. Během vyšetření budete při vědomí. Budete mít trvale monitorováno Ekg. Vyšetření se provádí v místním znecitlivění za přísně sterilních podmínek. Vyšetření je nebolestivé, pouze při vpichu cítíte mírný tlak.
Pod rentgenovou kontrolou se zavádějí katétry do pravé poloviny srdce cestou velkých žil (stehenní vpichem z oblasti třísla či podklíčkové z oblasti nad klíční kostí). Zavádějí se obvykle dvě, event. čtyři elektrody, které jsou umělohmotné a jsou zakončeny kovovým kontaktem. Umísťují se na různých místech v srdci a jejich pomocí je přímo snímána elektrická aktivita v srdci a je možné srdce elektricky stimulovat (podněcovat k mechanickému stahu zevním stimulátorem). Pomocí stimulace srdce se snažíme vyvolat síňovou či komorovou poruchu rytmu (arytmii), která může být příčinou Vašich stávajících obtíží. Z reakce srdce na stimulaci je možné zjistit druh a závažnost poruchy srdečního rytmu. Pokud je arytmie vyvolána, lze ji zrušit buď opět pomocí stimulace (tzv. extrastimulů) nebo medikamentózně (léky) či elektrickým výbojem (defibrilací). Pokud během výkonu budete mít jakékoliv obtíže (bolest, dušnost, bušení na srdci), informujte hned vyšetřujícího lékaře.

Rizika

Riziko výkonu je malé, ve většině případů je vyšetření bez komplikací. Diagnostický přínos a užitek pro následující terapii je jistě převažuje. Může dojít k poranění cévy, k tvorbě krevních sraženin (trombů) a uzávěru cév sraženinou nebo vznikne cévní výduť. Může dojít ke krvácení z místa vpichu se vznikem hematomu. Při punkci podklíčkové žíly může dojít k proniknutí vzduchu nebo krve do pohrudniční dutiny s event. nutností odsávání vzduchu nebo tekutiny silnějším katétrem (ve spolupráci s chirurgem). V místě vpichu se může objevit lokální infekce kůže a podkoží, infekce se vzácně může krevní cestou zanést do srdce. V tom případě je indikované podání antibiotik. Vzácnou komplikací je poranění srdečních struktur elektrodou, které si může vyžádat až nutnost kardiochirurgického výkonu. Při delší expozici vlivu RTG záření se může na ozářené ploše kůže za 2-4 týdny objevit zarudnutí, ztráta ochlupení, přechodné pigmentace. Tyto kožní změny postupně ustoupí, v nepříznivém případě se může vyvinout až vřed na kůži.

Selektivní koronarografie (SKG), perkutánní koronární intervence (PCI).

Postup při  vyšetření

Katetrizační vyšetření se provádí na katetrizačním sále pod rentgenovým přístrojem. Výkon probíhá v místním znecitlivění po vpichu nejčastěji do stehenní tepny v pravém třísle (jiná možnost  je stehenní tepna v levém třísle či tepny horních končetin). Do srdečních cév jsou zaváděny tenké cévky (katétry) z umělé hmoty. Poté je do těchto tepen vstříknuta rentgen-kontrastní látka (při podání s možností pocitu horka, který však rychle odezní), která znázorní celý průběh srdečních tepen (koronarografie) a umožní určit přítomnost, počet, přesnou lokalizaci a významnost zúžení věnčitých tepen či event. přítomnost uzávěru tepny. Je možno též zobrazit dutinu levé komory (levografie), nebo hlavní tepnu těla - aortu(aortografie), což  je důležité k posouzení  stažlivosti levé komory a funkce chlopní. Vyšetření je nebolestivé, cévy nejsou citlivé a manipulace katétry v nich není vnímána. Během celého výkonu budete při vědomí, vleže na zádech, můžete mluvit s lékařem a sledovat průběh výkonu na obrazovce. Důležité je upozornit lékaře na jakékoliv potíže během vyšetření, především bolesti na hrudi, pocit nevolnosti. Celé vyšetření netrvá většinou déle než 30 minut, při léčebným zákroku (rozšíření cévy balónkem – „angioplastika“) do 60 minut.

Možné komplikace spojené s výkonem

Ve velmi malém procentu případů může dojít ke komplikacím, které však jsou okamžitě rozpoznány a náležitě ošetřeny.
Úmrtí: při katetrizačním vyšetření je naprosto výjimečné, udávaná četnost je méně než 1 nemocný z tisíce léčených.
Komplikace spojené s podáním kontrastní látky zahrnují možnost vzniku alergické reakce s vyrážkou, svěděním, ojediněle s poklesem tlaku a nutností léčebního zásahu. U nemocných se známým onemocněním ledvin a jejích sníženou funkcí (především u diabetiků) může podání kontrastní látky  vést ke zhoršení funkce, zřídka až s nutností provedení dialýzy.
Komplikace v třísle: Krvácení s následným vznikem modřiny (hematomu), která po několika dnech vymizí. U cca 1 % pacientů je krvácení komplikováno vznikem tzv. pseudoaneuryzmatu  – jedná se o výron krve, který komunikuje s neuzavřenou cévou. Tato komplikace je diagnostikována ultrazvukovým vyšetřením a je možno ji ošetřit  tlakem ultrazvukové sondy po dobu cca. 15-30 min. Při neúspěchu je možno pseudoaneuryzma uzavřít speciálním lepidlem, ojediněle je nutná chirurgická revize třísla. Ta je nutná, pokud  je přítomná další komplikace – větší komunikace mezi tepnou a žílou (píštěl, fistule).
Další komplikace: Poruchy rytmu, které mohou vzniknout po nástřiku věnčitých tepen kontrastní látkou se dají zvládnout léky, ojediněle si mohou vyžádat okamžitý elektrický výboj (defibrilaci), který tuto arytmii zruší.
Zřídka může dojít k poranění stehenní tepny katétrem, k poranění nervů v místě vpichu, které pacient pociťuje jako brnění, eventuálně jako bolest v končetině, k zanesení krevní sraženiny do těla (tzv. embolie), což se může projevit přechodnou poruchou vědomí, ztrátou vidění nebo bolestí v končetině.

Možné výsledky vyšetření:

1.)  Srdeční tepny budou hladké nebo jen s nevýznamným zúžením do 50 % průsvitu tepny
               - není nutná další intervence na věnčitých tepnách.
2.)  Srdeční tepny budou difusně postiženy po celé délce tepny
               - nález technicky není možné ošetřit katetrizačně nebo chirurgicky, nemocný je nadále léčen léky.
3.)  Na srdečních tepnách bude 1, 2 (někdy i 3) významná zúžení o více než 50-70 % průsvitu tepny
             - na katetrizujícím lékaři bude rozhodnutí o dalším léčebném postupu (dle věku pacienta, přidružených onemocnění a nálezu na věnčitých tepnách). Mohou nastat 2 možnosti:
       a.) katetrizující lékař Vám provede výkon nazvaný balónková angioplastika (perkutánní koronární angioplastika - PTCA) s/bez implantace stentu.  Tento výkon se provádí již během vyšetření. Tříslem z místa punkce Vám bude zaveden další katétr, na jehož konci je vyfouknutý balónek. Pod kontrolou rentgenu lékař umístí balónek do místa zúžení a na několik vteřin jej nafoukne. Ve většině případů se současně implantuje do místa zúžení navíc drátěná trubička (tzv.„stent“), která brání opětovnému zúžení či uzavření cévy.
       b.) v určitých případech nález na věnčitých tepnách vyžaduje kardiochirurgickou operaci, t.j. našití aorto-koronárního bypassu (CABG).

Po ukončení výkonu:

Po vyšetření je zpravidla přímo na katetrizačním sále resp. ihned po návratu na oddělení z třísla odstraněn zavaděč.  V případě navazujícího léčebního zákroku (angioplastiky) se katétr odstraňuje s odstupem 6-8 hodin z důvodu podání protisrážlivých léků. Po vytažení zavaděče následuje stlačení místa vpichu ručně nebo za pomoci speciálního instrumentária po dobu cca 10-15 minut tak, aby se céva uzavřela a zabránilo se většímu krvácení. Tříslo je možné „uzavřít“ také speciálním uzávěrem implantovaným do cévy na katetrizačním sále.
Po zastavení krvácení je naložena elastická bandáž třísla se zatížením „pytlíkem s pískem“ po dobu 5-10 hodin. Během této doby se poraněné místo tepny uzavře. Je nutné dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou dolní končetinou na straně vpichu, aby se zabránilo vzniku komplikace v třísle (krvácení se vznikem modřiny, bolestivost). Po vyšetření je možné pít a jíst, je vhodné pít hodně tekutin ,aby se vyplavila kontrastní látka ledvinami.

Implantace trvalého kardiostimulátoru je malý operační zákrok, která se provádí v místním znecitlivění na kardiostimulačním sálku pod rentgenovou kontrolou. Během výkonu je kontinuálně snímáno EKG s možností okamžitého zásahu v případě vzniku jakékoliv komplikace. Nemocný je po celou dobu výkonu při vědomí, může komunikovat s operujícím lékařem. Při bolestech jsou pacientovi podány léky tlumící bolest. Před výkonem nesmíte 6 hodin jíst, pít, kouřit. Pokud máte zubní protézu, vyndejte si ji. Sestra na oddělení Vám zavede do žíly kanylu a podle zvyklostí oddělení připraví operační pole ( oholení). Na kardiostimulačním sále budete sterilně zarouškován, po místním znecitlivění kůže a podkoží provede lékař punkci nebo preparaci cévy cefalické nebo podklíčkové a žilní cestou zavede elektrodu do srdce. Po fixaci elektrody ve svalovině srdce vytvoří pod klíční kostí operačně krátkým řezem podkožní kapsu, do které je voperován kardiostimulátor. Po výkonu Vám bude doporučen 24hodinový klid vleže na zádech na lůžku, aby se elektrody eventuálně neuvolnily.
Kardiostimulátor je malý elektronický přístroj s vlastním zdrojem energie (baterie), který se implantuje pod kůži pod klíční kost vlevo nebo vpravo. Skládá se z kovové jednotky (baterie a prvků s programem stimulátoru), ke které jsou připojeny dle druhu stimulátoru 1 až 2 sondy (elektrody), které spojují zdroj s pravostrannými srdečními oddíly. Elektroda vede elektrické impulzy ze zdroje k srdci a též zpětně snímá elektrickou aktivitu srdce, čímž umožňuje správnou koordinaci srdeční akce. Rozlišují se různé typy stimulátorů podle toho, ve kterém srdečním oddíle je elektroda umístěna. Síňové kardiostimulátory s elektrodou v síni, komorové s elektrodou v pravé komoře, dvoudutinové se elektrodami v síni a pravé komoře a kardiostimulátory biventrikulární s elektrodami v síni, pravé komoře a srdeční žíle v oblasti levé komory. Typ stimulátoru, který Vám bude implantován, závisí na typu poruchy srdečního rytmu. Biventrikulární stimulace se užívá v léčbě některých pacientů s chronickým srdečním selháním.

Rizika

I když se jedná o rutinní výkon, ve velmi malém procentu může dojít ke komplikacím. Nejčastější z nich jsou:
Poruchy rytmu, které mohou vzniknout při dráždění svaloviny elektrodou – dají se zvládnout léky, ojediněle si mohou vyžádat okamžitý elektrický výboj (defibrilaci), který tuto arytmii zruší. Krvácení při poranění cévy (se vznikem modřiny, která po několika dnech vymizí), poranění srdečních struktur (chlopní nebo stěny srdce) při zavádění elektrody, poškození nervů, zřídka může dojít ke tvorbě krevní sraženiny s možným uvolněním a vznikem plicní embolie. Infekce operační rány s nutností terapie antibiotiky. Ve zcela ojedinělých případech mohou elektrické impulzy (kromě stimulace srdce) dráždit i bránici, což se projeví škytavkou. Tento stav se buď spontánně upraví, nebo je nutné přemístění elektrody nebo přeprogramování stimulátoru. Při punkci podklíčkové žíly může dojít k poranění plíce (pneumotoraxu = proniknutí vzduchu do pohrudniční dutiny, který musí být odsáván ve spolupráci s chirurgem). Vzácnou komplikací je poranění tepny nebo mízního systému s průnikem krve nebo lymfy do pohrudniční dutiny. Alergická reakce na lokální anestetikum s vyrážkou, svěděním, ojediněle s poklesem tlaku s nutností léčebného zásahu.

Úvod

Pokud vám některé vaše dotazy nebyly tímto textem zodpovězeny, rádi je s vámi probereme osobně při našem příštím setkání, případně se s námi můžete poradit na telefonním čísle 224434964.

Souhrn

Fibrilace síní je onemocnění, při kterém srdce bije nepravidelně a často i velmi rychle. Jde tedy o poruchu srdečního rytmu - arytmii. Fibrilace síní je nejčastější poruchou srdečního rytmu, její výskyt stoupá s věkem, trpí jí až 10% jedinců starších 70 let. Toto onemocnění někdy nemá žádné příznaky, může se ale projevovat pocity nepravidelného a nepříjemného bušení srdce, dušností, celkovou únavou a slabostí. Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Za prvé se srdce může rychlou aktivitou vyčerpat a selhat. Za druhé je v rámci tohoto onemocnění riziko, že se v srdci vytvoří krevní sraženina, která může způsobit mrtvici. Existuje několik způsobů, kterými se snažíme navrátit a zachovat normální srdeční rytmus. K dispozici máme léky, elektrickou kardioverzi a katetrizační výkony. Velmi důležitou a nedílnou součástí léčby jsou i léky na snížení srážlivosti (“ředění”) krve.

Co je to fibrilace síní?

Srdce se skládá ze čtyř oddílů, dvou síní a dvou komor. Při normálním, takzvaném sinusovém rytmu se nejdříve současně stáhnou obě síně a tím vypudí krev do komor, poté se současně stáhnou obě komory a vypudí krev do celého těla. Tato koordinovaná srdeční aktivita je řízena elektrickými impulsy šířícími se z pravé síně. Fibrilace síní je porucha srdečního rytmu - arytmie - způsobená abnormální elektrickou aktivitou svalových buněk síní, při kterém se síně a následně i srdeční komory stahují chaoticky. Vzniká tak nepravidelný srdeční rytmus, při kterém srdce také může tlouct velice rychle.

Fibrilace síní může mít různé formy. První je takzvaná záchvatovitá - paroxyzmální forma. Při té se objevují epizody arytmie v délce do sedmi dnů. Další formou je perzistentní arytmie, která buď trvá déle než týden nebo dokonce sama od sebe neustane a musí být ukončena léčebným zákrokem. Nastanou také situace, kdy je arytmie ponechána jako trvalá (např. pokud pacientovi nepůsobí žádné obtíže), pak ji nazýváme permanentní.  

V rámci přirozeného průběhu onemocnění má arytmie tendenci postupně přecházet z paroxyzmální do perzistentní a poté do permanentní formy.

Co je to flutter síní?

Flutter síní je arytmie podobná fibrilaci síní. Aktivita síní je o něco méně chaotická, elektrické impulsy při něm krouží po určitých drahách. Někdy mezi sebou flutter síní a fibrilace síní volně přechází. Rizikové faktory rozvoje flutteru síní, příznaky i léčba jsou velice podobné jako u fibrilace síní. Následující text je tedy platný pro obě arytmie.

Co arytmii způsobuje?

Někdy má fibrilace síní jasnou přechodnou příčinu (nedostatek nebo přebytek minerálů v krvi, akutní zánět, zvýšenou funkci štítné žlázy, stav po srdeční operaci atd.), ve většině případů však takovou příčinu identifikovat nelze. Arytmie je nejčastěji způsobená projizvením stěny srdečních síní přicházejícím s věkem - je srovnatelné s vráskami na kůži. Proces je urychlen u pacientů se srdečním selháním (pacienti po infarktu myokardu, s vadami srdečních chlopní) dále u jedinců s vysokým krevním tlakem, chronickým onemocněním ledvin, cukrovkou. Fibrilace síní se také častěji rozvine u lidí s nadváhou/obézních, nadměrně pijících alkohol a u jedinců se syndromem spánkové apnoe. 

Jak poznám, že mám arytmii?

Příznaky fibrilace síní mohou být různé. Někteří jedinci si ji neuvědomují (arytmie je pak zjištěna náhodou, například při preventivní prohlídce nebo při vyšetření EKG z jiných důvodů). Jiní mají příznaky, mezi které patří: rychlé, nepravidelné bušení či přeskakování srdce, dušnost, celková slabost a únavnost, opocení, případně i bolest na hrudi, pocity na omdlení a ztráta vědomí. 

Fibrilace síní se diagnostikuje z EKG. Může být zachycena na EKG natočeném při lékařské prohlídce, případně na záznamu z 24hodinového Holter EKG vyšetření nebo nositelnou elektronikou. Nepravidelnost srdečního tepu se dá zjistit i pohmatem tepny na zápěstí, může se ale také jednat o jinou arytmii. Pokud si nahmatáte nepravidelný tep, požádejte vašeho lékaře o natočení EKG.

Jaké může mít arytmie následky?

Rizika vyplývající z arytmie jsou v zásadě dvě. Srdce se může rychlou aktivitou vyčerpat a může se rozvinout srdeční selhání. Proto se snažíme snížit množství a zkrátit trvání epizod arytmie, a vždy také léky kontrolovat, aby srdce netlouklo příliš rychle.

Dalším rizikem je rozvoj mrtvice. Srdeční síně se při arytmii stahují nepravidelně a neúplně. Tok krve, která je při normálním rytmu ze zdravé síně vypuzena, se zpomaluje. Toto může vést ke vzniku krevní sraženiny, která hrozí vycestováním do krevního oběhu. Krevní sraženina se s krví může dostat do tepen zásobujících různé orgány. Ucpání tepny způsobí poruchu prokrvení daného orgánu s možnými závažnými následky. Mezi nejžávažnější patří  ucpání cévy v mozku způsobující mozkovou mrtvici (cévní mozkovou příhodu) a tím mnohdy nevratné poškození ve smyslu poruchy hybnosti, řeči a podobně, někdy i ohrožení života. Z tohoto důvodu je součástí léčby fibrilace síní i antikoagulační terapie. Jedná se o léky “ředící krev”, které zabraňují vzniku krevní sraženiny a tím snižují riziko mozkové mrtvice.

Jak se arytmie léčí?

Léčba fibrilace síní je velice individuální a měla by se doslova šít na míru každému pacientovi. Je proto velice zásadní spolupráce lékaře a pacienta. Ne u všech pacientů se snažíme o odstranění arytmie. U části z nich jsou obtíže plynoucí z přítomnosti arytmie minimální a soustředíme se zejména na korekci srdečního tepu (tzv. kontrola frekvence), prevenci komplikací a léčbu přidružených onemocnění. U jiných pacientů je naopak každý záchvat arytmie nepříjemně vnímaný a léčba je cílena zejména na snížení četnosti a délky trvání epizod arytmie (tzv. kontrola rytmu). V řadě případů se v léčbě postupuje krok za krokem. Důležité je zmínit, že arytmie sama bezprostředně neohrožuje na životě a kontrola rytmu život neprodlužuje. Pro kontrolu rytmu se tedy rozhodujeme na základě přítomnosti příznaků plynoucích z přítomnosti arytmie. 

Základem kontroly frekvence jsou léky zpomalující srdeční tep (kolikrát se srdce stáhne za minutu) při arytmii, zejména betablokátory, případně digoxin a blokátory kalciových kanálů. V některých případech i jejich kombinace. Cílem je klidová srdeční frekvence v rozmezí přibližně 70 až 110/min.

V rámci kontroly rytmu máme k dispozici několik postupů. 

Prvním jsou léky, které stabilizují elektrickou aktivitu srdce, takzvaná antiarytmika (amiodaron, propafenon). Pokud má srdce jinak dobrou funkci, je nejvhodnější použít lék propafenon. V případě, že epizody fibrilace síní nejsou časté, lze ho užívat jen po dobu běžící arytmie. Této metodě se říká “pill in the pocket” - pilulka v kapse. Pokud se epizody opakují často, snažíme se tomu zabránit každodenní preventivní medikací. Amiodaron lze užít i v případě oslabené funkce srdce, tedy srdečním selhání. Tento lék je jednoznačně nejúčinnější, může však mít při dlouhodobém užívání řadu nežádoucích účinků. Amiodaron se vždy užívá pravidelně, jedenkrát denně, nelze jej používat v režimu “pilulka v kapse”.

V případě že se nedaří arytmii ukončit léky přistupujeme k elektrické kardioverzi. Jedná se o výkon, který probíhá v krátké, několikaminutové narkóze. Během té je do oblasti hrudníku pomocí dvou elektrod aplikován elektrický výboj, který zpravidla nastolí normální srdeční rytmus. Pokud je epizoda arytmie již delší než 48 hodin, nebo je délka jejího trvání nejasná, nemůžeme ji ukončit ihned. Je to proto, že delší trvání arytmie dává dostatek času k vytvoření krevní sraženiny v srdeční síni. Hrozí tak, že při aktivním ukončování arytmie (elektrické nebo medikamentózní kardioverzi) se sraženina uvolní do oběhu a způsobí mrtvici. Je nutné tedy pokus o ukončení arytmie alespoň o 3 týdny odložit. Po dobu těchto tří týdnů pacient užívá léky na ředění krve, které případnou sraženinu rozpustí. Poté může být kardioverze provedena. Pokud stav pacienta nedovoluje čekat tři týdny, můžeme přítomnost sraženiny v srdci vyloučit jícnovou echokardiografií. To je  specifické echokardiografické vyšetření, kdy je sonda - hadička o průměru cca 1cm zavedena přes ústa do jícnu odkud se dá pomocí ultrazvuku podrobně prohlédnout srdce uvnitř hrudníku a vyloučit tak přítomnost sraženiny v levé srdeční síni. Pokud tam sraženina není, může být kardioverze provedena. 

V některých případech, např. pokud se arytmie vrací po elektrické kardioverzi nebo ji nejsme schopni kontrolovat léky, je možné provést za krátké hospitalizace proceduru, která zabraňuje vzniku nových epizod. Jedná se o takzvanou izolaci plicních žil. Při té se vpichem z třísla zavedou katetry (speciální hadičky) do srdce. Tam se pomocí radiofrekvenční energie (zahřátím konce katetru) nebo mrazícím balónkem vytvoří jizvy, které oddělí, tedy izolují, oblasti vyústění plicních žil do levé srdeční síně. Tyto oblasti jsou totiž místem nejčastějšího vzniku fibrilace síní. Výkon trvá obvykle 2-4 hodiny a probíhá v lokálním znecitlivění. Podobný výkon lze provést také u většiny pacientů s flutterem síní. Katetrizační léčba je v porovnání s léčbou léky přibližně stejně bezpečná, avšak je podstatně účinnější.

Další důležitou částí terapie je antikoagulace (snížení krevní srážlivosti). Krevní sraženina uvolněná z chaoticky se stahující síně může způsobit mrtvici. Tomu se snažíme předcházet preventivním “ředěním” krve - antikoagulační terapií. Riziko vzniku krevní sraženiny není u každého pacienta stejné, stoupá s věkem, je vyšší u pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, u pacientů, kteří již mozkovou příhodu prodělali, dále u pacientů po srdečním infarktu nebo se srdečním selháním. U určité skupiny pacientů s malým rizikem mrtvice není antikoagulační terapie nutná. Rozhodnutí o nutnosti antikoagulační léčby vám sdělí váš lékař. 

Obecnou vlastností všech antikoagulancií je že zvyšují riziko krvácení. Jedná se většinou o snadnější tvorbu modřin, pomalejší zástavu krvácení například při oděrkách nebo krvácení z nosu. Výjimečně může dojít i k závažnějším krvácením. Nutné je myslet na přechodné vysazení antikoagulační terapie před plánovaným chirurgickým výkonem, včetně například trhání zubů. Vždy toto konzultujte s operatérem i  se svým kardiologem.

Lékem, který je v současné době plně hrazen ze zdravotního pojištění pro všechny pacienty s fibrilací síní indikované k antikoagulační terapii je Warfarin. Jeho účinnost je třeba hlídat pomocí pravidelných odběrů krve. Ze začátku jsou odběry častější, když je dávka dobře nastavena, stačí odběry jednou za 4 až 6 týdnů. Míru “naředění” sledujeme pomocí INR (international normalized ratio), tento test se také nazývá Quickův, lidově quick, „kvik“. Hodnota INR by se měla pohybovat v rozmezí 2 až 3. Pokud je hodnota menší než 2, krev není ředěna dostatečně, pokud je naopak hodnota vyšší než 3, je pacient ve zvýšeném riziku krvácení. 

Některá zelenina (ta s vysokým obsahem vitamínu K) může utlumit účinek Warfarinu. Dříve se proto doporučovalo pacientům užívajícím Warfarin snížit množství zeleniny v dietě. Dnes již toto neplatí, důležité ale je, aby zastoupení zeleniny ve vašem jídelníčku bylo dlouhodobě vyrovnané. Pokud Warfarin užíváte, požádejte nás o více informací stran potravin, kterých se to týká. Rádi Vám poradíme.

Existují ještě další léky, které se u pacientů s fibrilací síní užívají k ředění krve - jedná se o skupinu označovanou jako NOACs - nová orální antikoagulancia (Pradaxa®, Eliquis®, Lixiana®, Xarelto®). Chrání před vznikem mrtvice stejně účinně jako Warfarin, navíc jejich efekt není třeba sledovat pomocí odběrů krve. Jejich užívání není možné u pacientů s mechanickou chlopenní náhradou. 

Můžu nějak zmírnit následky arytmie, případně snížit pravděpodobnost, že se bude vracet?

Ano! Zdravý životní styl dokáže výrazně snížit pravděpodobnost, že se bude arytmie vracet. Navíc je dobrou prevencí před rozvojem jiných onemocnění.

• Jezte zdravě. Hodně ovoce a zeleniny, nepřisolujte. Vybírejte si radši drůbeží masa a ryby, hovězí a vepřové jen 2-3x měsíčně. Vyhýbejte se mastným a smaženým jídlům, preferujte pečení a dušení před fritováním. Nepijte sladké nápoje, vybírejte si celozrnné pečivo.

• Pravidelně sportujte. Doporučujeme 30 minut aktivity alespoň 5 dnů v týdnu. Vybírejte si kondiční (aerobní) cvičení odpovídající vašim fyzickým možnostem - rychlejší chůze či běh v mírném tempu, jízda na kole nebo plavání. Každý pohyb se počítá, upřednostněte schody před výtahem, chůzi před jízdou autem apod.

• Zanechte kouření. Pokud jste se o zanechání kouření již pokoušeli a nepodařilo se, nechte si poradit v centru léčby závislosti na tabáku. Bývají přidružené k plicním klinikám, v naší fakultní nemocnici se lze objednat na tel. 224436646.

• Pokud máte nadváhu, zhubněte. Nadváha, stejně tak i zvýšený cholesterol a cukrovka, výrazně zvyšují riziko vzniku a udržení fibrilace síní.

• Omezte příjem alkoholu. Alkoholové excesy nebo pravidelné pití většího množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku fibrilace síní. .

• Nechte si laboratorně zkontrolovat funkci štítné žlázy.

• Pokud v noci chrápete, či u vás někdo pozoruje při vašem spánku lapání po dechu, dechové pauzy, nebo jste přes den nadměrně ospalí, a zejména pokud spolu s těmito příznaky máte nadváhu, požádejte praktického lékaře o zajištění vyšetření k vyloučení spánkové apnoe.

• Mějte svůj krevní tlak pod kontrolou. Pokud se s vysokým tlakem už léčíte, je vhodné, aby jste doma měli tlakoměr, pravidelně ho používali a včas tak zaznamenali, že vaše léčba krevního tlaku není optimální. Dlouhodobě hodnoty krevního tlaku nad 135/85 mmHg v domácím měření znamenají nedostatečné zaléčení krevního tlaku a zvyšují riziko vzniku nejen fibrilace síní, ale i jiných kardiovaskulárních onemocnění jako jsou infarkt myokardu, mrtvice či srdečního selhání.

• Najděte si svého kardiologa. Každý pacient s fibrilací síní by měl pravidelně chodit na kontroly ke specialistovi na onemocnění srdce a to z toho důvodu, že díky fibrilací síní je ve zvýšeném riziku i ostatních onemocnění srdce. 

• Pravidelně užívejte doporučenou léčbu. Obzvláště důležitá je léčba na ředění krve. 

• Pokud užíváte Warfarin, pravidelně docházejte na kontroly INR. Jinak může nastat situace, kdy vaše krev nebude dostatečně naředěná i navzdory tomu, že lék pravidelně užíváte. To znamená, že nejste chráněni proti riziku vzniku mrtvice. Druhým extrémem je předávkování Warfarinem, při kterém jste ve velkém riziku život ohrožujícího krvácení.

MUDr. Hnátová Hana, 25.11.2020

Naše pracoviště je vybaveno nejmodernějšími technologiemi užívanými v diagnostice a léčbě onemocnění srdce. Součástí pracoviště jsou 3 plně vybavené katetrizační sály a 1 sál pro arytmologické intervence. Mezi nadstandardní vybavení patří například intravaskulární ultrazvuk s možností virtuální histologie, systém umožňující trojrozměrné elektroanatomické mapování srdce a moderní echokardiografické přístroje umožňující celou škálu zobrazení včetně trojrozměrného zobrazení srdce.

• Výroční zpráva 2011 (524,19 KB)
• Výroční zpráva 2016 (694,45 KB)

• Věda a výuka
  
  
• Stáže
  
  
• Publikace
  
  
• Společenské aktivity

Výzkumné činnosti věnujeme velkou pozornost, čehož dokladem je každoročně vysoký počet publikací v domácích i zahraničních časopisech. Aktivně se naši lékaři se svými přednáškami nebo postery pravidelně účastní významných zahraničních kongresů v severní Americe, Evropě i Asii. Většina našich výzkumných projektů se soustřeďuje na oblast intervenční kardiologie, akutní koronární péče, hypertrofické kardiomyopatie, echokardiografie a chlopenních vad a na výzkum v oblasti arteriální trombózy.

Na Kardiologické klinice probíhá jak pregraduální, tak postgraduální výuka. V rámci predgraduální výuky vyučujeme kardiologii studenty 2. lékařské fakulty. V rámci tohoto studia se studenti seznamují se základy onemocnění srdce a cév jak u lůžka nemocných, tak se základními invazivními a neinvazivními vyšetřovacími metodami. V rámci přednášek je prezentován komplexní pohled na kardiovaskulární nemoci; od ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, přes chlopenní vady až po arytmologii. Vzhledem k rozsahu celé problematiky kardiovaskulárních onemocnění, které se vymyká časovým možnostem stáží, mají studenti možnost získat hlubší znalosti z oboru v rámci volitelného předmětu Základy klinické kardiologie.

Naše pracoviště je akreditováno pro postgraduální přípravu před nástavbovou atestací z kardiologie a též v rámci udílení funkčních licencí v jednotlivých vyšetřovacích metodách. 

V hodnocení kvality výuky studenty 2. lékařské fakulty UK bylo naše pracoviště hodnoceno jako nejlepší mezi klinickými obory.

Stáže v echokardiografické laboratoři

Transtorakální echokardiografie

Stáž určena pro začátečníky v echokardiografii i lékaře pracující v echokardiografické laboratoři.

Trvání 3-6 týdnů,  termíny po dohodě se školitelem.

Školitel: Prof. MUDr. Veselka Josef, CSc.

Cena 3 týdny 12.000 vč. DPH, 6 týdnů, cena 18 000 Kč vč. DPH

Jícnová echokardiografie

Stáž určena pro lékaře pracující v echokardiografické laboratoři.

Školitel: Prof. MUDr. Veselka Josef, CSc.

Trvání 2 týdny, termíny po dohodě se školitelem. Cena 10 000 Kč vč. DPH

Individuálně je možné dohodnout i jiný rozsah stáže.

Postup pro uzavření smlouvy o zajištění stáže naleznete ZDE

České články:

Alan D, Vejvoda J. Plicnicový katetr – použít, či nepoužít? Cor Vasa 2010;52:458–60.

Durdil V.  Komorové arytmie a náhlá srdeční smrt u hypertrofické kardiomyopatie. Cor Vasa 2010;52:441–446.

Fiedler J, Linhartová K, Hájek P, Malý M, Zemánek D, Adlová R, Veselka J. Balonková valvuloplastika aorty u vysoce rizikových nemocných s aortální stenozou. Cor Vasa 2010;52:413-7.

Fiedler J. Role echokardiografie v diagnostice infekční endokarditidy. Postgrad Med 2010;12 (Suppl.1):16-21.

Fiedler J. Diagnostika a léčba non-kompaktní kardiomyopatie. Cor Vasa 2010;52:403-4.

Hájek P. Načasování a výběr způsobu revaskularizace při akutním koronárním syndromu bez elevací úseku ST s vícečetným postižením věnčitých tepen. Cor Vasa 2010;52:447–52.

Hájek P, Macek M. Plazmatický protein A spojený s těhotenstvím v patofyziologii, diagnostice a prognóze ischemické choroby srdeční. Cor Vasa 2010;52:453–7.

Linhartová K, Malý M, Adla T, Veselka J. Katetrizační implantace aortální chlopně – multimodální zobrazení. Cor Vasa 2010;52:470-1.

Linhartová K. Diagnostika a léčba nejčastější formy restriktivní kardiomyopatie: srdeční amyloidózy. Cor Vasa 2010;52:393-6.

Malý M, Šramko M, Zimolová P, Stanka P, Hájek P, Zemánek D, Martinkovičová L, Tesař D,Veselka J. Riziko vzniku pseudoaneurysmatu u nemocných po elektivní angiografii – analýza 498 konsekutivních nemocných. Cor Vasa 2010;52:418-24.

Malý M, Linhartová K, Hájek P. Veselka J. Katetrizační uzávěr ductus arteriosus patens Amplatzovým duktálním okluderem nové generace u dospělé nemocné. Cor Vasa 2010;52:467-9.

Malý M, Marinov I, Oravec M, Veselka J. Co musí vědět intervenční kardiolog o krevních destičkách. Kardiol Rev 2010;12:134-7.

Martinkovičová L, Zemánek D, Tomašov P, Homolová S, Veselka J. Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie postihující obě srdeční komory. Cor Vasa 2010;52:193-4.

Porazíková K, Tomašov P, Adla T, Linhartová K. Katetrizační uzávěr koronární píštěle. Cor Vasa 2010;52:465-7.

Porazíková K, Šetina M, Linhartová K. Infekční endokarditida aortální chlopně: rozsáhlý absces v kořeni aorty a rekonstrukce aortálním homograftem. Postgrad Med 2010;7:776-7.

Riedlbauchová L, Krijtová H, Marusič P, Durdil V, Janoušek J, Veselka J. Není synkopa jako synkopa aneb co to je iktální asystolie. Cor Vasa 2010;52:461-5.

Riedlbauchová L. Tachykardií indukovaná kardiomyopatie. Cor Vasa 2010;52:397-8.

Riedlbauchová L. Infekce stimulačních systémů/ICD aneb narůstající problém 21.století? Postgrad Med 2010; (Suppl.1):22-28.

Veselka J. Trendy v diagnostice a léčbě infekční endokarditidy – konec některých mýtů. Postgrad Med 2010;12: Suppl. 1:6-7.

Veselka J. Od interny ke kardiologii, od kardiologie ke kardiovaskulární medicíně. Cor Vasa 2010;52:392.

Veselka J. Diagnostika a léčba hypertrofické kardiomyopatie. Cor Vasa 2010;52:409-10.

Šramko, M., Kotaška, K., Veselka, J., Linhartová, K., Průša, R. Přímé stanovení venózního a arteriálního serotoninu u pacientů s perkutánním uzávěrem perzistujícího foramen ovale. Klin Biochemie Met 2010;18:19-22.

Zemánek D, Hájek P, Veselka J. Využití intravaskulárního ultrazvuku u intervencí na kmeni levé věnčité tepny. Cor Vasa 2010;52:431-6.

Zemánek D. Dilatační kardiomyopatie. Cor Vasa 2010;52,411-412.

Zemánek D, Linhartová K. Zánětlivá onemocnění srdečního svalu. Postgrad Med 2010;12,59-64(Suppl.1).

Zimolová P. Ischemická choroba končetin: jak na to? Diagnostický a léčebný algoritmus pro klinickou praxi. Cor Vasa 2010;52:437-440.

Zahraniční články:

Ostadal P, Alan D, Vejvoda J, Kukacka J, Macek M, Hajek P, Mates M, Kvapil M, Kettner J, Wiendl M, Aschermann O, Slaby J, Holm F, Telekes P, Horak D, Blasko P, Zemanek D, Veselka J, Cepova J. Fluvastatin in the first therapy of acute sonary syndrome: results of the multicenter , randomized, double-blind, placebo-controlled trial (the FACS-trial). Trials 2010;11:61.

Sterbakova G, Vyskocil V, Linhartova K. Bisphosphonates in calcific aortic stenosis: association with slower progression in mild disease – a pilot retrospective study. Cardiology 2010;117:184–9.

Spacek M, Veselka J. Claudication pain in the left arm of a coronary artery bypass graft patient using crutches: Coronary subclavian steal syndrome - a case report. Int J Angiol 2010;19:e41-e42

Tomašov P, Linhartová K, Antonová P, Adlová R, Alam D, Veselka J. Combined percutaneous treatment of atrial septal defect and pulmonic or aortic stenosis in adult patients. Arch Med Sci 2010;6:976-80.

Veselka J, Zemánek D, Tomašov P, Homolová S, Adlová R, Tesař D. Complications of low-dose, echo-guided alcohol septal ablation. Catheter Cardiovasc Interv 2010;75:546-550.

Jakabčin J, Špaček R, Bystroň M, Kvašňák M, Jager J, Veselka J, Kala P, Červinka P. Long-term health outcome and mortality evaluation after invasive coronary treatment using drug eluting stents with or without the IVUS Guidance. Randomized controlled trial. HOME DES IVUS. Catheter Cardiovasc Interv 2010;75:578-83.

Hubáček JA, Staněk V, Gebauerová M, Pilipčincová A, Poledne R, Aschermann M, Skalická H, Matoušková J, Kruger A, Pěnička M, Hrabáková H, Veselka J, Hájek P, Lánská V, Adámová V, Piťha J. Lack of an association between connexin-37, stromelysin-1, plasminogen activatorinhibitor type 1 and lymhotoxin alpha genes and aute coronary syndrome in Czech caucasians. Exp Clin Cardiol 2010;15:e52-6.

Hubacek JA, Staněk V, Gebauerová M, Pilipčincová A, Dlouhá D, Poledne R, Aschermann M, Skalická H, Matoušková J, Kruger A, Pěnička M, Hrabáková H, Veselka J, Hájek P, Lánská V, Adámková V, Piťha J. A FTO variant and risk of acute coronary syndrome. Clin Chim Acta 2010, Epub ahead.

Poledne R, Hubáček JA, Staněk V, Aschermann M, Matoušková J, Veselka J, Widimský P, Cífková R, Lánská V, Piťha J. Why we are not able to find the heart disease gene – apoE as an example. Folia Biologica 2010;56:218-22.

Zemanek D, Tomasov P, Prichystalova P, Linhartova K, Veselka J. Evaluation of the right ventricular function in hypertrophic obstructive cardiomyopathy: a strain and tissue Doppler study. Physiol Res 2010;59:697-702.

Zemánek D, Šváb P, Veselka J. Power Doppler myocardial contrast echocardiography in alcohol septal ablation for hypertrophic obstructive cardiomyopathy. Clin Cardiol 2010;33:E82.

Zemánek D, Veselka J, Adla T, Šetina M, Ferda J. Uncommon cause of obstruction in the left ventricular outflow tract by a metastasi sof adenocarcinoma. Arch Med Sci 2010;6:981-3.

Česká abstrakta:

Bradáčová P, Zemánek D, Adla T, Veselka J. CT koronarografie má vysokou negativní prediktivní hodnotu v hodnocení vzniku restenózy po implantaci stentu do kmene levé věnčité tepny. XVIII.výroční sjezd České kardiologické společnosti 16.-19.5.2010. Abstrakt č. 289.

Fiedler J, Linhartová K, Veselka J. Kontrastní echokardiografické vyšetření u intrakardiálních tumorů. Cor Vasa 2010;52:K770.

Hájek P, Adla T, Táborská K, Veselka J. Užití CT angiografie při PCI  uzavřeného žilního bypassu. XVIII. Výroční sjezd České kardiologické společnosti Brno 2010.

Porazíková K, Veselka J, Červinka P, Zemánek D, Linhartová K. Perkutánní balónková valvuloplastika mitrální bioprotézy u pacientky s vysokým rizikem reoperace. Sdělení v rámci XIX. výročního sjezdu České kardiologické společnosti 16.-19.5.2010.

Porazíková K, Linhartová K, Adla T, Kamarádová K, Segethová J, Veselka J. Úskalí diagnostiky restrikční kardiomyopatie-nemoc lehkých řetězců. Echodny 2010 24.-25. září, Špindlerův Mlýn.

Riedlbauchová L, Krijtová H, Durdil V, Veselka J. Není synkopa jako synkopa... - přednáška na XVIII Sjezdu české kardiologické společnosti, 19.5.2010 Výstaviště Brno (abstrakt č.637)

Tomašov P, Minárik M, Zemánek D et al. Screening nejčastějších příčinných mutací u pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií Cor Vasa 2010;52;Suppl:185.

Zemánek D, Tomašov P, Homolová S, Veselka J. Isosorbid-dinitrát v provokaci obstrukce ve výtokovém traktu levé komory u hypertrofické kardiomyopatie. XVIII.výroční sjezd České kardiologické společnosti 16.-19.5.2010. Abstrakt č. 451.

Zahraniční abstrakta:

Bradáčová P, Zemánek D, Adla T, Hájek P, Malý M, Veselka J. Dual-Source Computed Tomography Has a High Negative Predictive Value in the Evaluation of Restenosis after the Left Main Coronary Artery Stenting. Am J Cardiol 2010;105:8B.

Hajek P, Macek M Sr, Lashkevich A, Kluckova H, Hladikova M, Hansvenclova E, Maly M,  Krejsova A, Veselka J. The increase of pregnancy associated plasma protein-A is directly linked to heparin administration not only to acute coronary syndrome. Eur Heart  J 2010; 31 Abstract Suppl:193

Hajek P, Macek M Sr, Lashkevich A, Kluckova H, Hladikova M, Hansvenclova E, Maly M,  Krejsova A, Veselka J.  Influence of Concomitant Heparin Administration on Pregnancy-Associated Plasma Protein-A Kinetics: Need for Reassessment of the Diagnostic (Prognostic) Value in Acute Coronary Syndrome. 52nd Annual World Congress  ICA 2010, University of Kentucky Lexington, Kentucky October 17-19, 2010

Maly M, Oravec M, Majek P, Reicheltova Z, Suttnar J, Veselka J, Dyr JE. Proteomic analyses of the acute coronary syndrome patients. Eur Heart  J 2010;31 Abstract Suppl:539

Tomašov P, Perrot A, Posch M, Veselka J. Connective Tissue Growth Factor Promoter Polymorphism in Patients with Acute Coronary Syndromes. Am J Cardiol 2010;105:84B.

Veselka J, Zemanek D, Tomasov P, Homolova S, Adlova R. Complications of low-dose, echo-guided alacohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy. J Heart Dis 2010;7:61.

Veselka J, Zemanek D, Martinkovicova L, Maly M, Hajek P, Adlova R, Tesar D. Pre-PCI atorvastatin: a randomized study. J Heart Dis 2010;7:102.

Veselka J, Hajek P, Maly M, Zemanek D, Adlova R, Tesar D, Martinkovicova L, Tomasov P. Prediction of coronary intervention-related myocardial infarction in stable angina pectoris patiens pretreated with statins. J Heart Dis 2010;7:111.

Veselka J, Zemánek D, Hájek P, Malý M, Tomašov P, Tesař D. C-Reactive Protein and Balloon lschemic Time Are Predictors of Periprocedural Myocardial Infarction in Stable Angina Patients Undergoing Percutaneous Coronary Intervention. Am J Cardiol 2010;105:49B.

Veselka J, Zemánek D, Tomašov P. Early Complications of Low-Dose, Echo-Guided Alcohol Septal Ablation. Am J Cardiol 2010;105:55B.

Veselka J. Management of Acute Coronary Syndrome: Different Points of View Across the Ocean. 52nd Annual World Congress of ICA 2010, Lexington, Kentucky, 2010.

Veselka J, Zimolová P, Martinkovičová L. Comparison of Mid-Term Outcomes of Carotid Artery Stenting for Moderate versus Critical Stenosis. 52nd Annual World Congress of ICA 2010, Lexington, Kentucky, 2010.

Piťha J, Staněk V, Poledne R, Gebauerová M, Aschermann M, Skalická H, Matoušková J, Kruger A, Pěnička M, Hrabáková H, Veselka J, Hájek P. Impact of maternal and paternal history of premature myocardial infarction on the age of manifestation of acute coronary syndrome. Atherosclerosis Supplements 2010;11:149-150.

Zemánek D, Celerýn S, Hájek P, Malý M, Veselka J. Sodium Bicarbonate in Saline Infusion Is Worse for the Prevention of Contrast-Induced Nephropathy than Saline Infusion Alone: A Randomized Single-Center Study. Am J Cardiol 2010;105:16B-17B.

Zemánek D, Adla T, Bradáčová P, Hájek P, Veselka J. The role of the dual-source computed tomography in evaluation of restenosis after the left main coronary artery stenting. A comparison with coronary angiography and intravascular ultrasound. J Am Coll Cardiol 2010;56 (Suppl B):90.

Zemánek D, Bradáčová P, Adla T, Veselka J. The Comparison of Dual-Source Computed Tomography, Coronary Angiography and Intravascular Ultrasound in the Evaluation of Restenosis after the Left Main Coronary Artery Stenting. Eur Heart J 2010;31,289 (Abstract Suplement).

České články

Homolová S, Zemánek D, Veselka J. Stratifikace rizika náhlé smrti u hypertrofické kardiomyopatie. Cor Vasa 2009;51:38-40.

Linhartová K, Štěrbáková G, Čerbák R. Aortální stenóza a výsledky studie SEAS – má smysl hypolipidemická léčba pacientů s aortální stenózou? Cor Vasa 2009;51:210-1.

Malý M, Marinov I, Hájek P, et al. Subakutní trombóza stentu spojená s vysokou reziduální aktivitou krevních destiček. Cor Vasa 2009;51:817-20.

Malý M. Aterotrombóza: antiagregační léčba. Cor Vasa 2009;51 (Suppl. 1):19-21.

Veselka J, Adla T. Deset důvodů, proč se kardiolog musí zajímat o CT vyšetření srdce. Cor Vasa 2009;51:9-11.

Veselka J. Nukleární bouře ve sklenici vody. Vnitř Lék 2009;55:70-1.

Adla T, Neuwirth J, Veselka J, et al. Zobrazení srdce výpočetní tomografií pomocí přístroje se dvěma systémy rentgenka-detektor: roční zkušenosti ve Fakultní nemocnici v Motole. Interv Akut Kardiol 2009;8:15-8.

Veselka J, Trendy v české intervenční kardiologii. Cor Vasa 2009;51 (Suppl. 1):6-8.

Veselka J, Zimolová P, Stanka P, et al. Implantace stentů do významných stenóz karotických tepen s použitím protektivního system FilterWire EZ. Cor Vasa 2009;51:255-9.

Veselka J, Významné recentní publikace v intervenční kardiologii a příbuzných oborech. Cor Vasa 2009;51 (Suppl.1):3-5.

Veselka J. Riziko náhlé smrti u nemocných s hypertrofickou kardiomyopatií. Postgrad Med 2009; (Suppl.): 44-7.

Veselka J. Komentář k článku J. Vojáčka et.al. Chirurgická léčba symptomatické hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, který byl otištěn v Cor et Vasa 2009;51:520-1.Cor Vasa 2009;51:741

Zemánek D. Kontrastem navozená nefropatie. Cor Vasa 2009;51 (Suppl.):69-72.

Zahraniční články

Hájek P, Alan D, Vejvoda J, et al. Treatment of a large left main coronary artery thrombus by aspiration thrombectomy. J Thromb Thrombolysis 2009;27:352-4.

Linhartová K, Štěrbáková G, Racek J, Čerbák R, Porazíková K, Rokyta R. Linking soluble vascular adhesive molecule-1 level to calcific aortic stenosis in patients with coronary artery disease. Exp Clin Cardiol 2009;14:80-83.

Malý M, Hrachovinová I, Tomašov P, Salaj P, Hájek P, Veselka J. Patients with Acute Coronary Syndromes Have Low Tissue Factor Activity and Microparticle Count, but Normal Concentration of Tissue Factor Antigen in Platelet Free Plasma-a Pilot Study. Eur J Haematol 2009;82:148-53.

Malý MA, Hadačová I, Hájek P, Zemánek D, Veselka J. High-residual platelet activity despite dual antiplatelet treatment associated with subacute stent thrombosis. Cent Eur J Med 2009;4:119-24.

Sobotková A, Mášová-Chrastinová L, Malý M. Antioxidants change platelet responses to various stimulating events. Free Radic Biol Med 2009;47:1707-14.

Kotlín R, Reicheltová Z, Malý M, et al. Two cases of congenital dysfibrinogenemia associated with thrombosis – Fibrinogen Praha III and Fibrinogen Plzeň. Thromb Haemost 2009;102: 479–486.

Riedlbauchová L, Brunken R, Jaber WA, et al. The impact of myocardial viability on the clinical outcome of cardiac resynchronization therapy. J Cardiovasc Electrophysiol 2009;20:50–7.

Sonne K, Patel D, Riedlbauchova L. Pulmonary vein antrum isolation, atrioventricular junction ablation, and antiarrhythmic drugs combined with direct current cardioversion: survival rates at 7 years follow-up. J Interv Card Electrophysiol 2009;26:121–6.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, et al. Feasibility, Safety and Early Outcomes of Direct Carotid Artery Stent Implantation with Use of the FilterWire EZ Embolic Protection System. Catheter Cardiovasc Interv 2009;73:733-8.

Veselka J, Zemánek D, Duchoňová R, Tomašov P, Linhartová K. Alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy: Ultra-low dose of alcohol (1 ml) is still effective. Heart Vessels 2009;24:27-31.

Veselka J, Alcohol septal ablation for hypertrophic obstructive cardiomyopathy: Is it Safe? Catheter Cardiovasc Interv 2009;74:520-1.

Veselka J, Zemánek D, Hájek P, et al. Effect of Two-Day Atorvastatin Pre-Treatment on the Incidence of Peri-Procedural Myocardial Infarction Following Elective Percutaneous Coronary Intervention: A Single-Centre, Prospective, and Randomized Study. Am J Cardiol 2009;104:630-3.

Veselka J, Zemánek D, Fiedler J, Šváb P. Real-time myocardial contrast echocardiography for echo-guided alcohol septal ablation. Arch Med Sci 2009;5:271-2.

Čurila K, Benešová L, Veselka J. Low prevalence and variable clinical presentation of troponin I and troponin T gene mutations in hypertrophic cardiomyopathy. Genet Test Mol Biomarkers 2009;13:647-50.

Česká abstrakta

Antonová P, Linhartová K. Dysfunkce systémové pravé komory u nemocných po atriální redirekci pro transpozici velkých arterií – etiopatogeneze, diagnostika, nové poznatky o léčbě. Cor Vasa 2009;51:76.

Bradáčová P, Zemánek D, Adla T, Veselka J. Předběžné výsledky vyšetřování pacientů po perkutánní koronární intervenci kmene levé věnčité tepny CT koronarografií (pilotní studie) XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti 10.-13. května 2009. Abstrakt č. 198.
Fiedler J, Linhartová K, Veselka J. Tromby descendentní aorty v jícnové echokardiografii. Cor Vasa 2009;51:K643.

Hájek P, Macek M SR, Adlová R, et al. PAPP-A/proMBP u nemocných s normálním koronárním angiogramem. XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti 10-13. května 2009. Abstrakt č. 405.

Hašková M, Matyščáková B. Vybrané echokardiografické parametry stanovené přenosným přístrojem PHILIPS OptiGo sestrou - míra shody s výsledky lékaře se standardním echokardiografickým přístrojem Cor Vasa 2009;51:650.

Porazíková K, Štěrbáková G, Kovalová S, Štětka F, Čerbák R, Linhartová K. Hypertrofie levé komory a angina pectoris po náhradě aortální chlopně  XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti 10.-13. května 2009. Abstrakt č. 523.

Tomašov P, Perrot A, Zemánek D et al. Analýza genu NEBL pro sarkomerický protein nebulette u skupiny pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií. XVII výroční sjezd České kardiologické společnosti 10.-13. května 2009. Abstrakt č. 188.

Tomašov P, Perrot A, Hájek P et al. Analýza funkčního polymorfizmu v promotoru genu pro connective tissue growth factor u pacientů s akutními koronárními syndromy. XVII výroční sjezd České kardiologické společnosti 10.-13. května 2009. Abstrakt č. 632.

Zemánek D, Linhartová K, Tomašov P, Homolová S, Veselka J. Obstrukce u hypertrofické kardiomyopatie. XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti 10.-13. května 2009, Abstrakt č. 420.

Zahraniční abstrakta

Linhartova K, Sterbakova G. Bisphosphonate treatment found associated with slower progression of calcific aortic stenosis. Eur J Echocardiography 2009;10:2:48.

Tomasov P, Perrot A, Zemanek D, et al. NEBL encoding the cardiac Z-disc protein nebulette as a novel disease gene for cardiomyopathies. Eur Heart J 2009;30:540.

Veselka J, Zimolová P, Stanka P, et al. Feasibility, safety and early outcomes of direct carotid artery stent implantation with use of the FilterWire EZ Embolic Protection System. Catheter Cardiovasc Interv 2009;73:S22.

Veselka J, Zemánek D, Tomašov P, Homolová S, Adlová R.  Low-dose alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy is effective and safe. International College of Angiology 51st Annual Worls Congress, Beijing, China, Abstract book, p. 75.

Veselka J, Zemánek D, Hájek P, et al. Effect of two-day atorvastatin pre-treatment on the incidence of peri-procedural myocardial infarction following elative percutaneous coronary intervention. Eur Heart J 2009; Suppl.

Veselka J, Zemánek D, Hájek P, et al. Effect of Two Day Atorvastatin Pre-Treatment on the Incidence of Peri-Procedural Myocardial Infarction Following Elective Percutaneous Coronary  Intervention: A Single-Centre, Prospective, and Randomized Study. Am J Cardiol 2009; 104:630-3.

Hubáček JA, Adámková J, Veselka J. FTO polymorphism is associated with myocardial infarction. Atherosclerosis 2009;207:8.

Zemánek D, Tomašov P, Homolová S, Linhartová K, Veselka J. Sublingual isosorbide dinitrate for detection of obstruction in hypertrophic cardiomyopathy. Eur Heart J 2009;30,551.

Knihy a kapitoly v knihách

Veselka J, Linhartová K, Zemánek D et al. Kardiomyopatie. Galén 2009.  

Veselka J. Ischemická choroba srdeční. Základní informace pro pacienty. FAMA 2009

Černý V, Matějovič M, Dostál P. Vybrané doporučené postupy v intenzivní medicíně245 s.: Linhartová K: Infekční endokarditida.s. 57-64. Maxdorf 2009.

Riedlbauchová L, Kautzner J. Arytmie a srdeční selhání – kapitola v knize: Vojáček J and Kettner J. Klinická kardiologie, 2009, Nukleus Hradec Králové. s. 397–402.

České články

Duchoňová R, Veselka J, Linhartová K. Balonková aortální valvuloplastika: zapomenutá metoda nebo naděje pro vysoce rizikové seniory? Cor Vasa 2008;50:163-6.

Fiedler J. Funkční mitrální regurgitace. KF 2008;6:22-4.

Fiedler J, Linhartová K, Blaško P, Choi-Širůčková J, Černá D, Šetina M, Mošna F, Veselka J. Trojrozměrná echokardiografie v diagnostice rychle se pohybujících intrakardiálních útvarů. Cor Vasa 2008;50:76-82.

Linhartová K, Štěrbáková G, Čerbák R. Kardiovaskulární rizikový profil pacientů s koncidencí koronární nemoci a aortální stenózy nebo sklerózy Cor Vasa 2008;50:104-108.

Linhartová K. Trendy v diagnostice a léčbě  nejčastějších chlopenních vad. S 4 v: Linhartová K, et al. Nejčastější chlopenní vady. KF 2008;6:1-32.

Linhartová K. Etiologie aortální stenózy a šance medikamentózní léčby. S 5-7 v: Linhartová K, et al. Nejčastější chlopenní vady. KF 2008;6:1-32.

Ferda J., Linhartová K. Zobrazení aortální chlopně pomocí výpočetní tomografie a magnetické rezonance. S 14-17 v: Linhartová K, et al. Nejčastější chlopenní vady KF 2008;6:1-32.

Tomašov P. Genetika hypertrofické kardiomyopatie. KF 2008;6:5-8.

Veselka J, Adla T, Duchoňová R.Význam multidetektorového CT v klinické kardiologii. Cor Vasa 2008;50:83-5.

Veselka J, Duchoňová R, Zemánek D. Kombinace antegrádní a retrográdní rekanalizace chronicky uzavřené věnčité tepny. Cor Vasa 2008;50:11.

Veselka J, Červinka P. Standardy pro katetrizační výkony při ischemické chorobě srdeční. Cor Vasa 2008;50:K86-9.

Veselka J. Znovuobjevená balonková valvuloplastika u nemocných s kalcifikovanou aortální stenózou. KF 2008;1:8-11.

Veselka J. Intervenční kardiologie 2008. Kardiol Rev 2008;10 (Suppl): 23-7.

Veselka J. www.kardiomyopatie.cz aneb jak se dostat blíže k nemocným s hypertrofickou kardiomyopatií. KF 2008;2:4.

Veselka J. HCM - klinický obraz a průběh onemocnění. KF 2008;2:21-23.

Veselka J. Terapie hypertrofické kardiomyopatie. KF 2008;2:31-4.

Veselka J. Hledání optimální terapie karotického onemocnění bude zřejmě úkolem i pro další generace lékařů.  Cor Vasa 2008;50:320-1.

Mikulová J, Veselka J, Adla T, Charouzek J. Anomální odstup ramus circumflexus z pravého Valsalvova sinu. Cor Vasa 2008;50:352.

Veselka J. Některé aspekty vlivu maratonského běhu na kardiovaskulární systém. Cor Vasa 2008;50:393-5.

Veselka J.  Nukleární kardiologie: postradatelná či nepostradatelná? Vnitř Lék 2008;54:945-7

Zemánek D. Ischemická mitrální regurgitace: mechanizmus, hodnocení a léčba. KF 2008;6:18-21.

Zemánek D. Hypertrofie levé komory srdeční u aortální stenózy - kompenzacní reakce nebo patologická adaptace? KF 2008;6:11-13.

Zemánek D. Patofyziologie hypertrofické kardiomyopatie. KF 2008;6:17-20.

Zemánek D. Hypertrofická kardiomyopatie – diagnostika. KF 2008;6:23-27.

Zimolová P. Choroby žilního systému DK – chronická žilní nedostatenost. Lékařské listy 2008;10:23-24.

Zahraniční články

Hájek P, Macek M Sr. Pregnancy associated plasma protein a as a quick and sensitive biomarker in early phase of acute coronary syndrome. Am J Cardiol 2008;102:954.

Hájek P, Alan D, Vejvoda J, Linhartova K, Skapa P, Hajsmannova Z et al. Treatment of a large left main coronary artery thrombus by aspiration thrombectomy. J Thromb Thrombolysis 2008; Mar 10 [Epub ahead of print]

Hájek P, Macek M, Hladíková M, Houbová M, Alan D, Durdil V, Fiedler J, Malý M, Ošťádal P, Veselka J, Krebsová A.  Pregnancy-associated plasma protein A and proform eosinophilic major basic protein in the detection of different types of coronary artery disease.  Physiol Res 2008;57:23-32.

Ferda J, Linhartová K, Kreuzberg B. Comparison of aortic valve calcium content in bicuspid and tricuspid stenotic aortic valve using non-enhanced 64-detector-row-computed tomography with prospective ECG-triggering. Eur J Radiol  2008;68:471-475.

Linhartova K, Veselka J, Sterbakova G, Racek J, Topolcan O, Cerbak R. Parathyroid hormone and Vitamin D levels  are independently associated with calcific aortic stenosis. Circ J 2008;72:245-50.

Linhartova K. Impact of blood pressure on the Doppler echocardiographic assessment of severity of aortic stenosis. Heart. 2008;94:508.

Malý M, Hrachovinova I, Tomašov P, Salaj P, Hájek P, Veselka J. Patients with Acute Coronary Syndromes Have Low Tissue Factor Activity and Microparticle Count, but Normal Concentration of Tissue Factor Antigen in Platelet Free Plasma-a Pilot Study. Eur J Haematol 2008 (v tisku).

Posch MG, Thiemann L, Tomašov P, Veselka J, Cardim N, Garcia-Castro M, Coto E, Perrot A, Geier C, Dietz R, Haverkamp W, Oczelik C. Sequence analysis of myozenin 2 in 438 European patients with familial hypertrophic cardiomyopathy. Med Sci Monit 2008;14:CR372-4.

Jakabčin J, Bystroň M, Špaček R, Veselka J, Kvašňák M, Kala P, Malý J, Červinka P. The lack of endothelization after drug-eluting stent implantation as a cause of fatal late stent thrombosis. J Thromb Thrombolysis 2008; 26:154-8.

Veselka J, Zimolová P, Černá D, Stanka P, Tomek A, Šrámek M. Carotid Artery Stenting in Asymptomatic and Surgically High-Risk Patients: Single-Center, Single-Operator Results. Int J Angiol 2008; in press.

Veselka J, Zemánek D, Duchoňová R, Blaško P, Adla T, Tesař D, Neuwirth J.  Coronary angiography and dual-source computed tomography are complementary methods in diagnosis of significant stenosis of the right coronary artery originating from the left aortic sinus.  Cent Eur J Med 2008;3:111-114.

Tůma S, Tesař D, Veselka J, Neuwirth J. Plaque imaging: clinical implications and use of invasive methods. J Appl Biomed 2008;6:1-14.

Zemánek D, Veselka J, Chmelová R. Infective endocarditis after alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy. Int Heart J 2008;49:371-5.

Česká abstrakta

Celerýn Š, Zemánek D, Bradáčová P, Porazíková K, Durdil V, Pavliňák V, Veselka J et. al. Prevence kontrastní nefropatie u elektivních katetrizačních vyšetření. Abstrakta XVI. výročního sjezdu ČKS 2008:6.

Fiedler J. Non-kompaktní kardiomyopatie – dosavadní poznatky z našeho kardiocentra.
Cor Vasa 2008;50:K129-130.

Fiedler J. Šíře komplexu intima-media karotid se neliší u nemocných s aortální stenózou a ostatními chlopenními vadami. Abstrakta XVI. výročního sjezdu ČKS 2008:12.

Hájek P, Macek Sr. M, Ošťádal P, Hansvenclová E, Hladíková M, Malý M et al. Význam intervalu “Bolest – Odběr” na hladinu komplexu Pregnancy-associated plasma protein-A/proform of eosinophil major basic protein u akutního koronárního syndromu. Cor Vasa 2008;50:S17.

Pavliňák V, Fiedler J. Spontánní echokontrast levé komory. Cor Vasa 2008;50:K136-7.

Veselka J, Fiedler J. Katetrizační uzávěr defektu septa síní a foramen ovale patens. Cesk Slov Neur N 2008;71: S24-5.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, Duchoňová R, Šramko M, Tomek A, Šrámek M. Přímá implantace stentu do karotických stenóz je proveditelná, bezpečná a účinná. Ces Slov Neur N 2008;71:S25. 

Zemánek D, Veselka J, Tomašov P, Sedláková M, Linhartová K. Pravá komora u hypertrofické kardiomyopatie: zobrazení pomocí tkáňového dopplera a strain. Cor Vasa;29.

Zemánek, Veselka J, Tomašov P, Linhartová K. Detekce obstrukce u hypertrofické kardiomyopatie. Cor Vasa 2008;50;K139.

Zahraniční abstrakta

Černá D, Veselka J, Zimolová P, Blaško P, Fiedler J, Zemánek D, Duchoňová R, Malý M, Hájek P. Carotid artery stenting improves parameters of cerebrovascular hemodynamics. Am J Cardiol 2008;101 (Suppl):88C.

Černá D, Veselka J, Zimolová P, Blaško P, Fiedler J, Zemánek D, Duchoňová R, Malý M, Hájek P. Carotid artery stenting improves parameters of cerebrovascular hemodynamics. Circulation 2008; 118:E290.

Duchoňová R, Adla T, Veselka J, Neuwirth J, Martinkovičová L, Suchánek, V, Hájek, P,  Malý M, Zemánek D. Radiation dose of dual-source ct is much higher compared to invasive coronary angiography. Circulation 2008;117 (Suppl):130.

Duchoňová R, Linhartová K, Martinkovičová L, Adla T, Neuwirth J, Veselka J. Comparison of left ventricular ejection fraction evaluated by dual source ct and two-dimensional echocardiography. Circulation 2008;117 (Suppl):154.

Fiedler J, Honek T, Linhartova K et al. Professional Divers with History of Decompression Sickness Have Much More Higher Prevalence of Right to Left Shunt Than in Those without Such Event and Reaveal Favourable Outcome during Mid-term Follow-up after the Transcatheter Closure. Circ 2008;118:e321.

Hájek P, Macek M, Hladikova M, Malý M, Ošťádal P, Hansvenclova E et al. Pregnancy-associated plasma protein-A and proform of eosinophilic major basic protein in the detection of acute coronary syndrome. Atherosclerosis Abstr Suppl 2008; 9:178.

Sterbakova G, Racek J, Topolcan O, Cerbak R, Linhartova K. Increased serum VCAM-1 level is independently associated with calcific aortic stenosis in coronary artery disease patients: a marker of neoangiogenesis activity? Eur Heart J 2008;29:648-649.

Linhartova K, Veselka J, Sterbakova G, et al. Lower serum Fetuin-A levels are associated with aortic sclerosis in patients with coronary artery disease and preserved renal function. Circulation 2008;118:E354-E355.

Linhartova K,  Sterbakova G, Bernat I, Kopalova I, Stetka F, Cerbak R. Higher left ventricular mass index predicts angina one year after valve surgery in calcific aortic stenosis with coronary artery disease Eur J Echocardiogr. 2008;9:S230.

Veselka J, Zemánek D, Tomašov P, Duchoňová R, Linhartová K. Alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardimyopathy: Ultra-low dose of alcohol is safe and effective. Am J Cardiol 2008;101 (Suppl):43C.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, Šramko M, Tomek A, Šrámek M. Direct carotid stenting is feasible, safe and effective. Am J Cardiol 2008;101 (Suppl): 16C.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, Šramko M, Tomek A, Šrámek M. Direct carotid stenting in high-risk patients is effective. CEJV 2008;7:13-14.

Veselka J,  Zemánek D, Tomašov P,  Duchoňová R, Linhartová K. Alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy: ultra-low dose of alcohol (1 ml) is still effective. Circulation 2008;117 (Suppl):3.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, Šramko M, Tomek A, Šrámek M. Thirty-day outcome of carotid artery stenting using the FilterWire Protection System in high-risk patients. 50th Golden Anniversary Congress, Tokyo, Japan, Abstract book, p. 17.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, et al. Early outcomes of direct carotid artery stenting without predilation in high-risk patients: Analysis of a single center registry. Circulation 2008;118:E175.

České články

Černá D, Veselka J, Vaněk I. Pseudonaneuryzma levé komory srdeční jako komplikace infarktu myokardu. Cor Vasa 2007;49:369-72.

Černá D, Veselka J, Vaněk I., Linhartová K, Duchoňová R, Adla T, Horn M, Laca B. Pseudonaneuryzma levé komory srdeční jako komplikace infarktu myokardu. Cor Vasa 2007;49:369-72.

Černá D. Ultrazvukové vyšetření karotických tepen. Kardiofórum 2007;5:5-11.

Honěk T, Tomek A, Šrámek M, Januška J, Šefc L, Kerekeš R, Novotný Š, Honěk J, Veselka J. Foramen ovale patens jako příčina paradoxní embolizace u potápěčů. Možnosti screeningu, terapeutická a preventivní doporučení. Prakt Lék 2007;87:48-51.

Honěk T, Veselka J, Tomek A, Šrámek M, Januška J, Šefc L, Kerekeš R, Novotný Š. Paradoxní embolizace při foramen ovale patens u potápěčů: možnosti screeningu.Vnitř Lék2007;53:143-6.

Čerbák R, Linhartová K. Novinky v léčbě aortální stenózy. Interní Med 2007;2:88-90.

Linhartová K, Filipovský J, Čerbák R, Štěrbáková G. Medikamentózní léčba arteriální hypertenze u pacientů s významnou aortální stenózou. Cor Vasa 2007;49:192-4.

Ferda J, Linhartová K. Dobutamin-atropin stress test myokardu pomocí magnetické rezonance. Ces Radiol 2007;61:85-90.

Linhartová K. Medikamentózní léčba hypertenze – kardioprotektivní vliv ACE inhibitorů. Causa subita 2007;10:111-112.

Linhartová K. Jak léčit pacienty s aortální stenózou? Cor Vasa 2007;49:287-288.

Linhartová K. Medikamentózní léčba arteriální hypertenze u pacientů s kalcifikací aortální chlopně. Causa subita 2007;10:146-147.

Linhartová K. Medikamentózní léčba aortální stenózy. Lékařské listy 2007;21:21-22.

Vejvoda J, Veselka J, Pádr R, Ošťádal P, Alan D, Tesař D. Katetrizační léčba poranění karotické tepny pomocí implantace stentgraftu. Cor Vasa 2007;49:105-7.

Veselka J, Černá D, Blaško P. Kombinovaná katetrizační intervence na kmeni levé věnčité tepny a levé vnitřní karotické tepně. Cor Vasa 2007;49:391.

Veselka J, Zemánek D. Několik mýtů o hypetrofické kardiomyopatii. Cor Vasa2007;49:391.

Veselka J, Léčba obliterující aterosklerózy karotických tepen: budoucí obr stojící prozatím na hliněných nohou. KF 2007;5:4.

Veselka J, Tesař D. Stentování karotických arterií. KF 2007;5:34-7.

Veselka J. Hledá se kardiolog. Zn.: Znalost CT a MR srdce nutná. Cor Vasa 2007;49:346-7.
Šetina M, Veselka J, Mokráček A, Vaněk I. Současné možnosti robotické chirurgie. Vnitř Lék 2007;53:986-9.

Šetina M, Veselka J, Mokráček A, Vaněk I. Současné možnosti robotické kardiochirurgie. Vnitř Lék 2007;53:645-8.

Švejda J, Veselka J, Šváb P. Echokardiografický obraz uzávěru defektu septa síní typu ostium secundum Amplatzovým okluderem. Cor Vasa 2007;49:87.

České abstrakta

Blaško P, Veselka J, Zemánek D, et al. Perkutánna koronárna intervencia nechráneného kmeňa ACS – 1ročný follow-up. Cor Vasa 2007;49:8.

Blaško P, Fiedler, Černá D, Veselka J. Perkutánní valvuoplastika aortální chlopně u nemocné v kritickém stavu. Cor Vasa 2007;49:8.

Černá D, Veselka J, Duchoňová R. Karotické stentování u vysoce rizikových pacientů: 30denní sledování. Cor Vasa 2007;49:17.

Fiedler J, Blaško P, Linhartová K, Honěk T, Veselka J. Porovnání vybraných skupin nemocných s podezřením na klinicky významnou poruchu integrity síňového septa a jejich střednědobé výsledky po katetrizačním uzávěru. Cor Vasa 2007;49:23.

Hájek P, Macek M, Hansvenclová E, Hladíková M, Houbová B, Malý M, Veselka J, Krebsová A. Vysoká hladina PAPP-A je ukazatelem horší prognózy nemocných s akutním infarketm myokardu s elevací ST. Cor Vasa 2007;49:29.

Linhartová K, Štěrbáková G, Čerbák R, Racek J, Trefil L, Bernat I, Veselka J. Parathormon a kalcifikovaná aortální stenóza. Cor Vasa 2007;49:61.

Veselka J, Nefarmakologická léčba hypetrofické kardiomyopatie. Intervence 2007:4-5.

Zemánek D, Linhartová K, Tišerová M, Veselka J. Diastolická funkce levé komory u hypertrofické kardiomyopatie – vliv gradientu ve výtokové traktu. Cor Vasa 2007;49:135.

Kapitoly v monografii

Čerbák R et al. Nejčastější chlopenní vady: aortální stenóza a regurgitace: Linhartová K. Etiologie, Echokardiografická diagnostika, Medikamentózní léčba aortální stenózy. Galén 2007.

Zahraniční články

Ostadal P, Alan D, Vejvoda J, Cepova J, Kukacka J, Blasko P, Martinkovicova L, Vojacek J. Immediate effect of fluvastatin on lipid levels in acute coronary syndrome. Mol Cell Biochem 2007;306:19-23.

Durdil V, Fiedler J, Alan D, Vejvoda J, Veselka J. Multiple mobile aortic thrombosis treated by thrombolysis. J Thromb Thrombolysis 2007;24:315-6.

Linhartova K, Veselka J, Adla T. Left ventricular pseudoaneurysm as a late comp=lication of mitral annuloplasty. Eur Heart J 2007;28:2360.

Linhartova K, Beranek V, Šefrna F, Hanišová I, Sterbáková G, Pešková M. Aortic stenosis severity is not a ris factor of poststenotic dilatation of the ascending aorta.Cicr J 2007;1:84-88.

Linhartova K, Filipovsky J, Cerbak R, Sterbakova G, Hanisova I, Beranek V. Severe aortic stenosis and its association with hypertension: analysis of clinical and echocardiographic parameters. Blood Pressure 2007;16:122-28.

Linhartova K, Veselka J, Adla T. Left ventricular pseudoaneurysm as a late complication of mitral annuloplasty. Eur Heart J 2007;19:2360.

Veselka J. Alcohol septal ablation for hypertrophic obstructive cardiomyopathy:A rewiew of the literature. Med Sci Monit 2007;13:RA62-8.

Veselka J. Alcohol septal ablation for hypertrophic obstructive cardiomyopathy: focus on safety. Swiss Med Wkly 2007;137:657-9.

Veselka J, Černá D, Zimolová P, Blaško P, Fiedler J, Hajek P, Maly M, Zemanek D, Duchonova R. Thirty-day outcomes of direct carotid artery stenting with cerebralprotection in high-ris patients. Circ J 2007;71:1468-72.

Červinka P, Jabkačin J, Jager J, Veselka J, Kala P, Maly J. Long-term health outcome and mortality evaluation after invasive coronary treatment using drug-eluting stents: HOME DES registry. Coron Artery Dis 2007;18:577-81.

Zemanek D, Veselka J. Coronary anomalies – a short rewiew. CEJMed 2007;2:140-153.

Zahraniční abstrakta

Hajek P, Macek Sr. M, Hansveclova E, Hladikova M, Houbova B, Maly M, Veselka J, Krebsova A. Higher admission levels of PAPP-A/pro MBP complex are associated with worse prognosis after STEMI. Eur Heart J 2007;28:566-7.

Spatenka J, Hucin B, Kobylka P, Honek T, Povysilova V, Burkert J, Tlaskal T, Gebauer R sen, Mokracek A. 25 years of allograft heart valve banking in the Czech Republic. 16th International Congress of European Association of Tissue Banks, abstrakt č. A-0076, s. 81 Budapešť, Maďarsko, 17. – 20. 10. 2007.

Adla T, Neuwirth J, Linhartova K, Duchonova R, Burkert J. Left ventricular pseudoaneurysm as a late complication of mitral annuloplasty: Value of dual sorce computed tomography. Book of abstrats ESCR 2007. Eur Radiol 2007;10:2725.

Linhartova K, Čerbák R, Štěrbáková G, Racek J, Trefil V, Topolčan O, Veselka J. Calcific aortic stenosis is independently associated with increased parathormone serum level in coronary artery disease patients. J Am Coll Cardiol 2007;49:310.

Linhartova K, Veselka J, Štěrbáková G, Racek J, Topolčan O, Cerbak R. Calcific aortic stenosis is independently associated with increased  parathormone and Decreased Vitamin D levels in coronary artery disease Patients. Circulation 2007;116:679.

Maly M, Hrachovinova I, Tomasov P, Hajek P, BlaskoP, Salaj P, Veselka J. Tissue factor activity and the count of microparticles in the patiens with acute coronary syndromes. Eur Heart J 2007;28:668.

Veselka J, Zemanek D, Palenickova J, et al. Impact of ethanol dosing on long-term outcome of alcohol septal ablation for obstructive hypertrophic cardiomyopathy: a single-center, prospective, and randomized study. J Heart Dis 2007;5:104.

Zemanek D, Veselka J, Tomasov P, Sedlakova M, Linhartova K. Evaluation of the right ventricular  function by strain in hypertrophic cardiomyopathy after septal ablation. J Heart Dis 2007;5:55.

Zemanek D, Veselka J, Tomasov P, Fiserova M, Linhartova K. Right ventricular systolic function is not worse in patients with hypertrophic cardiomyopathy after successful septal ablation than in healthy subject: a strain study. Eur J Echocardiogr 2007;8:56.

Naše pracoviště pravidelně organizuje symposium PragueIntervention zaměřené na nejnovější diagnostické a léčebné postupy v intervenční kardiologii, neinvazivní kardiologii a arytmologii. V loňském roce proběhl v prostorách Břevnovského kláštera za aktivní účasti několika zahraničních hostů již pátý ročník této vzdělávací akce.

Na doplnění videí se pracuje. Děkujeme za pochopení.

HOT Kardio 3

HOT Kardio 1/2

HOT Kardio 2/2

Plicní embolie

Kardiomyopatie

Chlopenní vady

Fibrilace síní

Koronárni nemoc a její projevy, Ischemická choroba srdeční

Percutaneous aortic valve implantantion, Percutaneous coronary intervention, Surgical endarterectomy

Perkutánní koronární intervence kmene levé věnčité tepny

Implantace levokomorové elektrody

Katetrizační uzávěr vícečetného defektu septa síní

Katetrizační uzávěr defektu septa síní

Katetrizační ablace AV nodální reentry tachykardie (AVNRT)

Neselektivní katetrizační ablace AV junkce

Katetrizační izolace plicních žil kryobalonem

Implantace ICD krok za krokem

Karotický stenting

Katetrizační ablace komorové ektopie

Implantace biventrikulárního kardiostimulátoru krok za krokem

Katetrizační implantace aortální bioprotézy u rizikového pacienta s poruchou systolické funkce LK

Alkoholová septální ablace

Katetrizační ošetření uzávěru stehenní tepny

Katetrizační implantace aortální bioprotézy u 86leté pacientky

Elektrická kardioverze

Covid - 19 pneumonie - péče o hospitalizované pacienty

www.infarktmyokardu.info

Přednosta:

prof. MUDr. Ošťádal Petr, Ph.D., FESC
tel.: 224 434 901, petr.ostadal@fnmotol.cz

Primář: 

MUDr. Vejvoda Jiří, MHA tel.: 224 434 952, jiri.vejvoda@fnmotol.cz

Vrchní sestra:

Mgr. Kovalčíková Jana, tel.: 224 434 905, jana.kovalcikova@fnmotol.cz  

Sekretariát:

Tasiula Irini
tel.: 224 434 901
e-mail: irini.tasiula@fnmotol.cz

Recepce

Pavlíčková Jana, Skoupá Marcela
tel.: 224 434 914, 224 434 967
mobil: 720 816 796
Zelená linka: 800 333 356 (volání zdarma)

Pavlíčková Jana
tel.: 224434914, 224434967
e-mail: jana.pavlickova2@fnmotol.cz
kardiologie@fnmotol.cz 

Pacienti k akutní katetrizaci:

Katetrizační sál – tel.: 224434961 v pracovní době
                                 tel.: 224434930 v mimopracovní době (lékař Koronární jednotky)