Bc. Kristina Holanová
Dětské kardiocentrum 2. LF UK a FN Motol – JIRP
Narozena: V Berouně
Vystudovala: SZŠ – obor všeobecná sestra, ARIP v pediatrii, Bakalářské studium – obor ošetřovatelství
Představa o povolání: Pomáhat nemocným
Nejoblíbenější činnost: Procházky přírodou
Představa ideální dovolené: S rodinou – slunce, moře, písek
Oblíbená kniha/film: Dracula
Životní moto: “Nedělej druhým to, co nechceš, aby dělali oni tobě.“
Kdy jste se rozhodla, že se stanete zdravotní sestrou a kdo nebo co vás přivedlo na tento nápad?
Už asi v dětství. Můj děda měl diabetes mellitus, musel si aplikovat inzulin, vážit stravu a jezdit na kontroly sanitkou. Rodiče ze mě chtěli mít telefonistku a dětskou sestru. Ani jedno jsem nechtěla, ale pečovat o dospělé pacienty jsem si dokázala představit.
Vzpomínáte na svůj první pracovní den ve FNM?
Vzpomínám. První ranní služba byla velmi dlouhá, viděla jsem děti s vrozenou srdeční vadou po operaci. Byl to neuvěřitelný pocit. Vidíte malého ventilovaného pacienta, z něhož vede mnoho hadiček. Říkala jsem si: „Nic z toho, co jsem viděla, mě ve škole nenaučili. Naučím se to?“
Pracujete v Dětském kardiocentru 2. LF UK a FN Motol. Co vás přivedlo právě k tomuto oboru?
Sousedka. Chtěla jsem nastoupit na chirurgii JIP dospělých, ale tam absolventky nebrali. U nás v domě bydlela Dana Macháčová, jedna ze staničních sester Specializovaného pracoviště pediatrické kardiologie a kardiochirurgie (SPPKK). Dana mi představila pooperační jednotku a já jsem v roce 1993 nastoupila. Pracuji zde dodnes, jen se změnil název pracoviště na Dětské kardiocentrum JIRP.
Jaký je váš typický pracovní den v dětském kardiocentru?
Na jednotce intenzivní a resuscitační péče poskytujeme vysoce specializovanou péči o pacienty se srdeční vadou. Seznámím se s dětskými pacienty a ve spolupráci s lékaři domlouváme překlady na standardní oddělení. Zabezpečuji chod oddělení – moje každodenní práce je stejná a zároveň pokaždé jiná, záleží na stavu našich pacientů. Vzhledem k resuscitační JIP se u nás situace mění každým okamžikem. Jsme jediné dětské kardiocentrum v České republice a musíme počítat i s neplánovanými příjmy. Velmi důležitá je spolupráce se standardním oddělením DKC, dalšími klinikami ve FN Motol i dětskými odděleními v celé ČR. Jednoduše řečeno, spočívá moje práce v komunikaci, zajišťování chodu oddělení, služeb, řešení stresových situací. Jsem ráda, že ve FN Motol máme interventy a peer podporu. Někdy prožívám klidný den a někdy den, kdy nevím, zda to všichni zvládneme.
Jaké vlastnosti a předpoklady by podle vás měl mít člověk, který se rozhodne pracovat ve zdravotnictví?
Měl by být rozhodnutý ve zdravotnictví pracovat a chtít pracovat, být pravdomluvný.
Vzpomenete si na nějakého pacienta, který vás nejvíce potěšil nebo pobavil?
Pobavila mě čtyřletá holčička, která chtěla na tabletu pustit hru o vaření.
Jak relaxujete, co je podle vás ten nejlepší odpočinek?
Odpočívám málo, ale nejvíc si odpočinu při práci na zahradě.
Jaký byl váš největší dětský sen?
Chtěla jsem se stát květinářkou, zahradnicí.
Máte nějaký zaručený recept na zvládání stresu?
Zaručený recept nemám. Občas pomáhá rychlá jízda, jindy zmrzlinový pohár.
Kdy jste se naposledy ze srdce zasmála?
Včera. Směji se ráda a často.
Existuje někdo, kdo je pro vás životní inspirací?
Nemám jen jednu osobnost, která mě inspirovala, a doufám, že ještě bude někdo, kdo mě inspiruje i v budoucnu.
text: Bc. Kristina Holanová
foto: David Černý